Zhruba 40 % všech zahraničních studentů tvoří studenti ze Slovenska, tedy přibližně 22–23 tisíc osob. Vzhledem ke společné historii, jazykové blízkosti a kulturní provázanosti je tento vysoký podíl zcela pochopitelný. Zároveň to ale znamená, že významná část „internacionalizace“ českých vysokých škol má spíše regionální než globální charakter.
Přibližně 30 tisíc zahraničních studentů v Česku pochází ze zemí Evropské unie, přičemž mimo Slovensko jde už jen o relativně malý podíl. Studenti z ostatních členských států EU tvoří zhruba 2–3 % všech vysokoškolských studentů v ČR. Studenti ze zemí mimo EU pak představují přibližně 8 % všech studentů vysokých škol.
Právě u studentů ze třetích zemí se české vysoké školy dlouhodobě potýkají s výraznými bariérami. Česká republika má ve srovnání s řadou jiných evropských států velmi přísný a administrativně náročný vízový režim. V praxi to znamená, že i kvalitní a pečlivě vybraní uchazeči často nemají možnost včas podat žádost o studentské vízum – v některých případech se ani nedostanou k termínu na ambasádě.
Na NEWTON University vnímáme internacionalizaci jako dlouhodobou strategickou prioritu. Zahraniční studenti dnes tvoří přibližně 11 % naší studentské populace a studují u nás jak v česky, tak v anglicky vyučovaných programech. Pocházejí z velmi různorodých regionů – od Evropy přes Severní a Jižní Ameriku až po Asii, konkrétně od Kanady a Chile až po Vietnam nebo Filipíny.
Naší ambicí je postupně se dostat přes 30 % zahraničních studentů, protože věříme, že právě mezinárodní a kulturně pestré prostředí je klíčové pro kvalitní vzdělávání v oblasti businessu, managementu a leadershipu. Zároveň se však i na NEWTONu opakovaně setkáváme s tím, že pečlivě vybraní a vysoce motivovaní uchazeči ze třetích zemí se k nám kvůli vízovým bariérám vůbec nedostanou.
Je důležité zdůraznit, že studentská mobilita není klasickou migrací. V mezinárodním kontextu je naopak stále častěji chápána jako strategický nástroj pro získávání talentu: studenti přicházejí studovat, získávají kvalifikaci, přispívají k akademickému prostředí a často se následně uplatňují na trhu práce v hostitelské zemi. Na tuto skutečnost dlouhodobě upozorňuje i Národní ekonomická rada vlády (NERV) v souvislosti s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků v české ekonomice, která doporučuje aby se podíl zahraničních studentů navýšil až na 50 procent.
Téma internacionalizace vysokého školství je zároveň dlouhodobě diskutováno i na úrovni Česká konference rektorů (ČKR). Z pohledu Komory soukromých vysokých škol, kde je naše rektorka Anna Plechatá Krausová místopředsedkyní, je získávání zahraničních studentů – zejména ze zemí mimo Evropskou unii – zásadním strategickým tématem. Soukromé vysoké školy podléhají přísné regulaci při přijímání zahraničních studentů a tuto odpovědnost berou velmi vážně. O to problematičtější je, když systémové bariéry na úrovni vízové politiky znemožňují příjezd studentům, kteří již prošli jak pro ně tak pro univerzity náročným akademickým výběrem.
Zahraniční studenti zároveň přinášejí vysokým školám něco, co nelze vyčíslit pouze finančně: rozmanitost pohledů, zkušeností a způsobů myšlení, které jsou nezbytné pro kvalitní výuku, kritické myšlení a inovace. Bez skutečně globální rozmanitosti jen obtížně vzniká prostředí, které připravuje studenty na realitu dnešního propojeného světa.
Pokud chce Česká republika dlouhodobě posilovat svou konkurenceschopnost, bude muset k zahraničním studentům přistupovat systematičtěji – nikoli jako k problému, ale jako k investici do budoucnosti.
