Nový závod o strategické suroviny už neprobíhá pouze na Zemi. Státy a soukromé společnosti připravují infrastrukturu, která jim může otevřít přístup k vodě na Měsíci i nerostům ukrytým v asteroidech. Petr Zimčík z NEWTON University v Open Access Government vysvětluje, proč tento vývoj připomíná historický merkantilismus.
Globální vesmírná ekonomika má dnes hodnotu přibližně 630 miliard dolarů a do roku 2035 by mohla překročit 1,8 bilionu. Vesmírný průzkum se tak postupně mění v nové ekonomické odvětví postavené na infrastruktuře, trzích a přístupu ke strategickým zdrojům.
Petr Zimčík, vedoucí Centra ekonomie a datové analytiky na NEWTON University, tento vývoj popisuje jako vesmírný merkantilismus. Stejně jako historické mocnosti usilovaly o přístavy, doly a obchodní trasy, mohou budoucí vesmírné velmoci soupeřit o naleziště, logistická centra, komunikační sítě a orbitální infrastrukturu.
Konkurence může urychlit vývoj robotiky, umělé inteligence, energetiky i pokročilých materiálů. Současně však hrozí vznik monopolů, prohloubení nerovností a další zatížení vesmírného prostředí odpadem, kolizemi nebo kontaminací.
Petr Zimčík proto upozorňuje na potřebu mezinárodních pravidel. Řešením mohou být společně uznávané licence, transparentní vykazování, posuzování ekologických dopadů nebo zdanění vesmírných zdrojů. Výnosy by mohl spravovat mezinárodní fond podporující výzkum, rozvoj méně technologicky vyspělých zemí a ochranu vesmírného prostředí. openaccessgovernment.org
Celý článek Petra Zimčíka si přečtěte v Open Access Government.
