Mezinárodní stipendisti diskutovali na téma „eroze demokracie“

Dne 20. června se na půdě NEWTON University uskutečnila dlouho očekávaná panelová diskuse na téma Eroze demokracie a radikální pravice v postpandemické éře. Na této první akci svého druhu na zde sešli významní akademici z institucí z celého světa, aby se podělili o svůj výzkum a poznatky se studenty a vyučujícími naší vysoké školy. Akce, která se konala výhradně v angličtině, byla koncipována tak, aby umožnila plnohodnotnou účast zahraničních studentů a kolegů a zároveň umožnila studentům studujícím v češtině seznámit se s mezinárodní akademickou komunitou.

Erozi demokracie nezpůsobil Covid–19

Jako druhá se o svůj výzkum podělila Dr. Petra Guasti, docentka teorie demokracie na Univerzitě Karlově v Praze, jejíž výzkum se zaměřuje na reprezentaci, demokratizaci a populismus s důrazem na střední a východní Evropu. Dr. Guasti se zamýšlela nad otázkou, zda Covid–19 škodí evropským demokraciím. Na základě různých datových souborů dospěla k závěru, že eroze demokracie, k níž došlo během pandemie, je většinou pokračováním minulých trendů, nikoliv skutečně způsobena pandemií. Zjistila však také, že tam, kde jsou k tomu vhodné podmínky, vytvořila pandemie příležitosti pro uchopení moci politickými stranami, například manipulací s tím, kam proudí finanční prostředky na pomoc.

Vliv krajní pravice na volby je omezený

Jako poslední vystoupil Dr. Cas Mudde, profesor mezinárodních vztahů na univerzitě v Georgii, který je rovněž spojen s univerzitou v Oslu. Dr. Mudde se ve svém výzkumu zaměřuje na srovnávací evropskou politiku, včetně extremismu a demokracie, politických stran a sociálních hnutí; jeho přednáška vycházející z článku publikovaného společně s Jakubem Wondreysem (NEWTON University), se zaměřila na to, jak evropské krajně pravicové strany reagovaly na první vlnu pandemie. Podělil se o to, jak evropské krajně pravicové strany většinou jednaly proti stereotypu, když pandemii kovidů nepopíraly ani neignorovaly, na rozdíl od Trumpovy administrativy ve Spojených státech, která krizi minimalizovala. Rozlišil také jednání krajní pravice, když je u moci (nebo v koalici), oproti krajní pravici v opozici. V prvním případě zjistil, že neexistují žádné důkazy o tom, že by krajní pravice ve vládě byla méně kompetentní než jiné evropské vlády, a že v obou případech byl vliv na volební výsledky velmi omezený (pokud vůbec nějaký). Dále se zabýval vývojem, jako jsou hnutí proti uzavírání a proti nucenému očkování během následujících pandemických vln.

Po prezentacích následovaly otázky a odpovědi, v nichž vyučující i studenti pokládali panelistům otázky týkající se témat, jako je vliv sociálních médií na dezinformace a vliv evangelikálních hnutí financovaných USA na krajní pravici v Latinské Americe. Posledně jmenovaná otázka byla rozšířena o diskusi o východní pravoslavné církvi v některých zemích střední a východní Evropy a o využívání přímé demokracie k neliberálnímu ovlivňování politiky.

Přítomní studenti se vyjádřili, že se jim líbila regionální rozmanitost, které se řečníci věnovali, zatímco panel si užíval intelektuální výměnu a našel mnoho zajímavých společných oblastí.