Mezi sjezdovkou a skripty: Bára Nováková jede z NEWTONu přímo na olympiádu

Studentka 3. ročníku brněnského kampusu NEWTON University, Barbora Nováková, dokazuje, že vrcholový sport a kvalitní vzdělání nemusí stát v opozici. Alpská lyžařka se na nadcházející zimní olympijské hry kvalifikovala doslova za pět minut dvanáct, přesto mezi tréninky v rychlosti 130 km/h zvládá psát bakalářskou práci a plánovat svou podnikatelskou budoucnost. Jak vypadá život v maximálním nasazení, když se zrovna nikdo nedívá?

Cesta z Brna na světové svahy

Báro, jak se vlastně zrodila vaše vášeň pro alpské lyžování? Byla to jasná volba od dětství? 

K lyžování jsem se dostala už ve dvou letech díky rodičům. Táta vedl brněnský lyžařský oddíl se základnou ve Špindlerově Mlýně, takže hory byly náš druhý domov. S bráchou jsme v tom vyrůstali naprosto přirozeně a postupem času se z koníčku stal můj hlavní sport i životní styl.

Vrcholoví sportovci často bojují s časem. Proč vaše volba vysoké školy padla právě na NEWTON University?

Potřebovala jsem najít školu, která mi „nezabouchne dveře“, když budu většinu roku v zahraničí. Kvůli lyžování trávím většinu roku mimo republiku, takže je téměř nemožné chodit na běžnou školu. O NEWTONu jsem slyšela, že umožňuje studovat efektivně i na dálku a skloubit studium s jinými povinnostmi. Zároveň jsem chtěla studovat ekonomii, protože mě zajímá podnikání.

Kvalifikace na zimní olympijské hry (ZOH) se vám podařila na poslední chvíli. Jaké pocity se ve vás praly, když to bylo „černé na bílém“? 

O možnosti nominace jsem věděla už dříve a tušila jsem, že letos stačí zajet několik slušných výsledků, abych si to potvrdila. Přesto, když jsem se to dozvěděla oficiálně, byl to naprosto neskutečný pocit. Je to splněný sen a potvrzení, že ta dřina měla smysl.

Alpské lyžování vypadá v televizi elegantně, ale co je ta „neviditelná“ realita? 

Lidé často nevidí tu logistickou a finanční náročnost. Prakticky pořád žijete v autě nebo v hotelu, domů se podíváte málokdy. A pak je tu psychika. V rychlostních disciplínách, kterým se věnuji, se pohybuji kolem 130 km/h. Tam není prostor pro chybu. Každá jízda vyžaduje 100% koncentraci, protože jde o zdraví.

„V rychlosti 130 km/h není prostor pro chybu. Stejnou disciplínu přenáším i do studia na NEWTONu.“

Management času v praxi

Dokážete popsat svůj běžný den? Jak vypadá ten balanc mezi ledovým svahem a učebnicemi? 

Hodně záleží na fázi sezony. Na podzim je to dril – dopoledne lyžování, odpoledne kondiční trénink a mezi tím se snažím věnovat studiu. Nejvíc toho udělám během volných dní, kdy nejsem na kopci a tělo regeneruje. Během závodní sezony je to náročnější. To často doháním školu až na jaře, protože závody trvají od rána do odpoledne a vyčerpají vás fyzicky i psychicky.

Aktuálně píšete bakalářskou práci pod vedením Ludmily Hruban. Jak se dá konzultovat odborný text, když jste neustále na cestách? 

Je to výzva, ale naštěstí je dnes možné většinu věcí řešit online. Můžu tak být stále v kontaktu se svou vedoucí a můžeme konzultovat postup práce i jednotlivé úkoly, i když nejsem fyzicky na univerzitě.

Pomáhá vám studium byznysu i v rámci sportu? 

Určitě. Studium mi umožňuje nahlížet na sport nejen z pozice závodníka, ale i z pohledu plánování, organizace a osobního rozvoje. Díky tomu si lépe uvědomuji, jak důležité je správně rozvrhnout čas, energii a cíle. Zároveň mě to učí přemýšlet o své sportovní kariéře do budoucna i mimo sjezdovku.

Recept na úspěch: Plánování a psychika

Na svahu i ve škole o sobě říkáte, že jste perfekcionistka. Je mentalita v obou těchto světech stejná? 

Trochu se liší v typu soustředění – na svahu je to o adrenalinu a bleskovém rozhodování, ve škole o trpělivosti. Ale ten základ je stejný: chci mít věci udělané pořádně. Nerada chodím na start nebo ke zkoušce nepřipravená. Právě tahle důslednost mi pomáhá oba světy propojit.

Před olympiádou musí být tlak obrovský. Jak si udržujete čistou hlavu? 

Stále s tím občas bojuji, ale pracuji na tom s mentálním koučem, který mi teď před hrami hodně pomohl. Nejdůležitější je pro mě uvědomění, že lyžuji hlavně proto, že mě to baví, a ne jen pro výsledky.

Co byste vzkázala spolužákům, kteří občas bojují s pocitem, že „nemají čas“? 

Sama tuhle větu občas používám, takže jim rozumím. Ale naučila jsem se, že je to o prioritách. Když víte, co je pro vás důležité, ten čas si vybojujete. Pomáhá mi striktní plánování a snaha využít každou volnou chvíli co nejefektivněji.

Plány po návratu z olympiády

Jaké jsou vaše cíle pro zbytek sezony? 

Čekají mě ještě závody Světového poháru v Andoře a Itálii, kde bych chtěla navázat na výsledky z olympijských her, následně finále Evropského poháru a také mistrovství republiky. Vedle toho chci dokončit bakalářskou práci a úspěšně zvládnout státní závěrečné zkoušky. Udělám maximum pro to, abych zvládla obojí.

Báro, co byste chtěla říct NEWTON komunitě, která vás podporuje? 

Chtěla bych všem moc poděkovat za podporu a pochopení, kterého se mi dostává. Velmi si vážím toho, že mohu studovat a zároveň se věnovat vrcholovému sportu na takové úrovni.

Inspiruje vás příběh Barbory? 

Na NEWTON University věříme, že vrcholové ambice v kariéře či sportu a studium patří k sobě. Chcete i vy studovat na škole, která podpoří váš potenciál? Podívejte se na naše studijní programy a začněte psát svůj příběh na NEWTONu.