Studenti programu Business Leadership během 24 hodin navrhli strategii pro NEWTON University

Extrémní časový deficit. Neúplné informace. Očekávání reálných investorů. Elitní program Business Leadership na NEWTON University nestaví na teoretických případových studiích. Pilotní ročník 24hodinového Design Thinking Hackathonu ukázal, jak vypadá skutečný střet s businessovou realitou.

Dokonalé utajení a střet s realitou

Celá akce odstartovala v 9:00 ráno úvodním focením a prohlídkou prostor. Následoval intenzivní blok přednášek zaměřený na Design Thinking, analytiku, průzkum trhu a projektivní komunikaci. Studenty inspiroval například marketingový expert Karel Novotný, jehož myšlenky se výrazně propsaly do pozdějších návrhů.

V 11:40 nastal klíčový moment – Mission Briefing. Tři náhodně vylosované řešitelské týmy se poprvé dozvěděly téma, které do poslední chvíle znali jen Jiří a Veronika Koleňákovi. Úderem poledne se spustil odpočet. 24 hodin. Žádný komfort. Jen čistá synergie, kofein a strategické myšlení.

„Naše týmy studentů měly za úkol během 24 hodin navrhnout řešení pro zadání, které bylo v dokonalém utajení. Měl jsem to potěšení sledovat vývoj po oba dva dny – nejprve v roli konzultanta, kdy se nám večerní debaty protáhly až do půl jedné ráno, a během prezentací už jako ten největší fanoušek,“ ohlíží se za akcí Pavel Semerád, prorektor VŠ Sting, který studentům pomáhal jako mentor spolu s Petrou Přibilovou.

Anatomie tlaku

Hackathon záměrně simuloval podmínky krizového řízení a intenzivního vývoje. Studenti nespali v hotelech, ale na karimatkách přímo v kampusu. K dispozici měli jen neúplná data, omezený čas na konzultace s mentory a vlastní schopnost kriticky myslet.

„Zjistíte, jak fungujete v týmu ve tři ráno, kdy už mozek vypovídá službu, ale termín prezentace před odbornou komisí se neúprosně blíží,“ reflektuje dynamiku akce studentka programu Business Leadership Katrin Skalníková. Právě zde se projevil jeden z klíčových vzdělávacích cílů hackathonu: zvědomění faktu, že v businessu je včas doručený výsledek hodnotnější než nekonečné hledání dokonalosti.

Týmy si musely rozdělit role, překonat počáteční paralýzu z komplexního zadání a najít společný směr. „Ze začátku to byl absolutní chaos. Každý viděl problém jinak, každý přicházel s jiným nápadem,“ popisuje proces další ze studentů, Jiří Kaderka. „Ale pak se něco stalo. Začali jsme se navzájem poslouchat. Z různých pohledů vznikla jedna silná myšlenka.“

Studenti nebyli na řešení zcela sami. Do pozdních nočních (a brzkých ranních) hodin probíhaly intenzivní konzultace. Prorektor VŠ Sting Pavel Semerád, který na akci působil jako mentor, k tomu dodává: „Týmy jsem sledoval v obou rolích. Večerní strategické konzultace se nám protáhly až do půl jedné ráno. A druhý den už jsem s respektem sledoval, jak své vize obhajují.“ Mezi dalšími mentory, které měly týmy k dipozici byl také Roman Brauner, podnikatel, investor a rektor Vysoké školy Sting, Martin Cenek, vyučující magementu, nebo sám Jiří Koleňák, CEO NEWTON University Group.

Hlavní cíle a benefity pilotního ročníku:

• Posílení kritického, kreativního a analytického myšlení pod extrémním časovým tlakem.
• Zvýšení vlastní účinnosti (self-efficacy): Praktické ověření, že studenti dokážou najít reálné řešení na komplexní byznysový problém.
• Mindset „Hotové je lepší než dokonalé“: Schopnost prioritizovat podstatné věci a včas odevzdat strukturovaný dokument a PDF prezentaci.
• Pohled Generace Z: Vedení univerzity získalo nezkreslený pohled mladých lidí na to, jak má vypadat moderní, inspirativní a technologicky vyspělá vysoká škola.

Od nápadu k dopadu

Skutečným testem odolnosti nebyla pouze probdělá noc, ale hlavně obhajoba před nesmlouvavou porotou, ve které zasedli zkušení businessmeni a investoři: Margareta Křížová (business mentorka a vedoucí NEWTON Business Accelerátoru), Ondřej Průcha (CEO Svoboda a Průcha) a Vít Čermák (CzechInvest). Na prezentaci komplexního řešení měl každý tým striktně vymezených 30 minut.

Porota nehodnotila pouze vizuální stránku prezentací, ale především proveditelnost, škálovatelnost a logiku navržených business modelů. Vítězství si nakonec odnesl tým, který komisi předložil detailní obsahový a technologický návrh gamifikovaného univerzitního systému.

Jejich projekt nereagoval pouze na technologické trendy, ale opíral se o behaviorální psychologii – zaměřil se na prokazatelné zvýšení angažovanosti studentů (retence), zlepšení studijních výsledků a hlubší integraci komunity. „Tomu já říkám dopadový projekt s jasným přínosem,“ zhodnotil vítěznou strategii porotce Vít Čermák.

Pro mnoho studentů však byla cennější než samotné vítězství přímá konfrontace s hodnotiteli. „Největší hodnotu vidím v diskuzi s porotou po skončení prezentací. Možnost probrat s odborníky z praxe, kde byla naše slabá místa a co jsme mohli udělat jinak, je tou nejlepší zpětnou vazbou,“ shrnuje studentka Alexandra Krnáčová.

Proč to děláme?

Design Thinking Hackathon není na NEWTON University samoúčelnou akcí, ale organickou součástí filozofie studijního programu Business Leadership. Cílem je budovat a rozvíjet u studentů tzv. self-efficacy – tedy hluboké vnitřní přesvědčení a sebevědomí, že bez ohledu na složitost problému jsou schopni zanalyzovat situaci a doručit profesionální řešení.

„Jediná změna, která v edukaci skutečně funguje, je ta, kterou si člověk odpracuje sám,“ vysvětluje Eva Ambrozová, garantka programu Rozvoje podnikavosti a leadershipu. „Tady studenti vystoupili z komfortní zóny a vyzkoušeli si tlak a odpovědnost, které je čekají v reálných exekutivních pozicích.“

Tento hackathon byl sice pilotním ročníkem, ale nastartoval novou éru propojování teorie s praxí na NEWTON University. Celá akce byla zakončena zaslouženým slavnostním přípitkem a neformálním networkingovým večírkem, kde studenti, mentoři a investoři společně probírali detaily byznysových strategií.

Cíl pro další roky je jasný: přenést tento úspěšný koncept dál do ekosystému NEWTON University Group.

Jak shrnuje CEO NEWTON University Group Jiří Koleňák: „Dlouhodobě přemýšlíme, jak propojovat studenty s praxí tak, aby to nebylo jen formální. Schopnost balancovat mezi kreativitou a realizovatelností je klíčová. Mít dobrý nápad dnes nestačí. Stejně důležité je umět ho převést do něčeho, co může reálně fungovat.“

A přesně to studenti NEWTON University během 24 hodin dokázali. Jak trefně poznamenal jeden z účastníků, Vojtěch Bartoň: „Tohle nebyl jen hackathon. Byl to reality check toho, jak bude vypadat budoucnost businessu. NEWTON zkrátka není škola pro lidi, co chtějí jen ‚projít. Je pro ty, co chtějí tvořit a měnit trh.“