Studium při práci: Jak optimalizovat daně a náklady na vzdělávání

Kombinace profesního života a zvyšování akademické či praktické kvalifikace představuje v roce 2026 jeden z nejefektivnějších způsobů, jak nastartovat kariéru nebo posunout vlastní podnikání na zcela novou úroveň. Žijeme v době, kdy se nároky na odborné znalosti – zejména v oblastech, jako jsou daně, účetnictví a podnikové finance – mění bezprecedentním tempem. Formální vzdělání úzce spojené s praktickými zkušenostmi vytváří na trhu práce obrovskou konkurenční výhodu, kterou lze přímo přetavit ve vyšší finanční ohodnocení.

Investice do vzdělání však s sebou přináší nejen časovou náročnost, ale také nemalé finanční náklady. Abychom z této investice vytěžili maximum, musíme se detailně orientovat v aktuální české legislativě. Daňový systém v České republice totiž nabízí několik legálních cest, jak celkové náklady na studium výrazně optimalizovat, ale zároveň obsahuje řadu úskalí, legislativních změn a mýtů, které nás mohou stát zbytečné desítky tisíc korun ročně.

Předtím, než se ponoříme do samotných paragrafů, musíme si pro správné pochopení problematiky a v souladu s odbornou autoritou (E-E-A-T) precizně definovat čtyři základní daňové pojmy, které se v praxi velmi často pletou:

• Sleva na dani: Tento nástroj přímo snižuje samotnou vypočtenou daň z příjmů. Pokud nám vyjde daňová povinnost např. 35 000 Kč a uplatníme slevu ve výši 30 840 Kč, zaplatíme státu pouze rozdíl, tedy 4 160 Kč.
• Nezdanitelná část základu daně: Tento odpočet (např. dary, příspěvky na penzijní připojištění či životní pojištění) snižuje samotný základ daně, nikoliv přímo daň. Reálná úspora na dani pak činí 15 % (případně 23 % u vyšších příjmů) z odečtené částky.
• Daňově uznatelný náklad: Jedná se o výdaj, který OSVČ nebo firma uplatňuje ke snížení svého základu daně (podle § 24 zákona o daních z příjmů). Tento výdaj musíme být schopni obhájit jako náklad vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
• Osvobozený nepeněžní příjem: Jde o benefit, který zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele ve formě služeb či zboží (nikoliv v penězích). Tento příjem se zaměstnanci nezdaňuje, nepodléhá odvodům na sociální ani zdravotní pojištění a v definovaných případech (jako je právě odborný rozvoj) se nezapočítává do ročního limitu pro běžné benefity.

V tomto komplexním manuálu se podrobně podíváme na to, jak funguje studium při práci z pohledu daní v roce 2026. Ukážeme si, jak mohou zaměstnanci i OSVČ legálně ušetřit, a rozebereme si aktuální pravidla, která musíme bezpodmínečně respektovat.

Sleva na dani pro studenta v roce 2026: co platí a co už ne

Při hledání informací o tom, jak ušetřit na daních během studia, velmi často narážíme na vyhledávací dotaz sleva na dani pro studenta. Je však nutné hned na úvod uvést věci na pravou míru a vyvrátit jeden z nejrozšířenějších daňových mýtů dneška.

Důležité upozornění: Klasická sleva na dani pro studenta byla v České republice definitivně zrušena. K tomuto kroku došlo v rámci vládního konsolidačního balíčku (Zákon č. 349/2023 Sb.) s účinností od 1. ledna 2024.

V roce 2026 tedy již žádné specifické studentské slevy na dani (které dříve podle § 35g zákona o daních z příjmů činily 4 020 Kč ročně) v daňovém přiznání ani při ročním zúčtování u zaměstnavatele uplatnit nemůžeme. Zákonodárci toto zrušení odůvodnili tím, že pracující studenti mají standardně nárok na základní slevu na poplatníka, která je v naprosté většině případů dostatečná k tomu, aby při běžných studentských přivýdělcích eliminovala jakoukoliv daňovou povinnost. Často tak docházelo k situaci, kdy byla tato sleva nevyužitá, protože daňový základ byl již vynulován jinými úlevami.

Přestože byla tato specifická úleva zrušena, neznamená to, že by stát studenty a studující profesionály daňově zcela ignoroval. Musíme se však zaměřit na jiné, stále platné nástroje daňové optimalizace a legislativně čisté postupy.

Jaké slevy na dani při studiu zůstávají

I když je specifická daňová úleva pro studenty minulostí, český daňový systém stále nabízí mechanismy, které pomáhají snižovat daňové zatížení rodin a studujících osob. Pojďme si v nich udělat jasno, abychom si tyto slevy nepletli a uplatnili je správně prostřednictvím portálu Moje daně nebo skrze mzdovou účtárnu.

Základní sleva na poplatníka

Tuto slevu může uplatnit každý daňový poplatník v České republice, bez ohledu na to, zda studuje, pracuje, nebo kombinuje obojí. V roce 2026 činí sleva na poplatníka stále 30 840 Kč ročně (což odpovídá 2 570 Kč měsíčně).

Pokud pracujeme na dohodu o provedení práce (DPP), dohodu o pracovní činnosti (DPČ) nebo klasický pracovní poměr, můžeme u zaměstnavatele podepsat tzv. Prohlášení poplatníka k dani z příjmů (růžové prohlášení). Zaměstnavatel nám pak tuto slevu uplatní každý měsíc přímo ve vyúčtování mzdy. Pokud dosahujeme příjmů z více zdrojů souběžně nebo podnikáme jako OSVČ, uplatníme celou částku 30 840 Kč najednou v ročním daňovém přiznání. Tato sleva přímo snižuje vypočtenou daň z příjmů, a to až do nuly (nemůže však přejít do daňového bonusu).

Daňové zvýhodnění na dítě

Pokud se věnujeme soustavné přípravě na budoucí povolání (studujeme) a je nám méně než 26 let, mohou naši rodiče za splnění zákonných podmínek uplatnit daňové zvýhodnění na dítě. Status studenta (přesněji řečeno statut nezaopatřeného dítěte podle zákona o státní sociální podpoře) je v tomto případě naprosto klíčový.

Mezi hlavní podmínky pro uplatnění ze strany rodičů patří:

• Věk do 26 let: Nárok zaniká dnem dovršení 26 let. Výjimkou je pouze prezenční doktorské studium, kde lze status studenta pro určité účely zachovat déle, avšak pro daňové zvýhodnění rodičů platí striktní limit 26 let.
• Soustavná příprava na budoucí povolání: Sem spadá studium na středních a vysokých školách v ČR. Forma studia (prezenční i kombinované studium) nehraje roli, pokud nejde o studium za trvání služebního poměru nebo pokud u kombinovaného studia nejsme zároveň evidováni na úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti.
• Společně hospodařící domácnost: Student musí žít s rodičem, který zvýhodnění uplatňuje, ve společné domácnosti (dočasné bydlení na kolejích či v podnájmu z důvodu studia se nepovažuje za porušení této podmínky).

Na rozdíl od běžných slev na dani může daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyústit v tzv. daňový bonus. Pokud je daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost rodiče, stát mu vzniklý rozdíl vyplatí jako bonus přímo na účet. Proto je nesmírně důležité tyto slevy na dani při studiu aktivně hlídat a včas doložit potvrzení o studiu mzdové účtárně rodičů.

Když školné platí zaměstnavatel

Pokud se rozhodneme pro studium při práci, otevírá se nám mimořádně atraktivní možnost, jak financovat vzdělání, a to zejména na soukromých vysokých školách. Spolupráce se zaměstnavatelem může v této oblasti přerůst v dokonalý win-win scénář.

Klíčem k tomuto řešení je ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) zákona o daních z příjmů (ZDP). Pokud nám zaměstnavatel hradí školné nebo jiné náklady na odborný rozvoj, které úzce souvisejí s předmětem činnosti zaměstnavatele, dochází k velmi výhodnému daňovému režimu pro obě strany:

1. Na straně zaměstnance (osvobozený nepeněžní příjem): Hodnota tohoto vzdělávání je pro nás zcela osvobozena od daně z příjmů fyzických osob a také od odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Pokud by nám zaměstnavatel místo toho zvýšil hrubou mzdu o stejnou částku, přišli bychom kvůli zdanění a odvodům na obou stranách téměř o polovinu této hodnoty.
2. Na straně zaměstnavatele (daňově uznatelný náklad): Výdaje na odborný rozvoj a vzdělávání zaměstnanců jsou pro firmu plně daňově uznatelným nákladem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP.

Mimořádně důležitý detail: Vládní konsolidační balíček sice zavedl souhrnný roční limit pro osvobození nepeněžních benefitů (jako jsou sportovní aktivity, kultura či rekreace) na úrovni poloviny průměrné mzdy, avšak výdaje na vzdělávání zaměstnanců související s podnikáním zaměstnavatele jsou z tohoto limitu výslovně vyjmuty. Lze je tedy poskytovat a čerpat bez omezení výše, pokud je spolehlivě obhájena jejich souvislost s vykonávanou prací.

Kdy to dává smysl

Tento model je ideální pro specializované profese, kde je neustálé zvyšování kvalifikace a sledování legislativních změn nezbytností. Typickým příkladem jsou pozice jako:

• Účetní, hlavní účetní a metodici
• Daňoví specialisté, konzultanti a budoucí daňoví poradci
• Finanční analytici, manažeři a controllerové

Pokud pracujeme v těchto oblastech, získání akademického titulu či hlubší specializace přímo zvyšuje naši hodnotu pro firmu. Zaměstnavatel získává loajálního odborníka s nejaktuálnějšími znalostmi a my získáváme špičkové vzdělání bez nutnosti hradit ho z čisté mzdy.

O tom, jak úzce může být propojeno studium s reálnou praxí, se můžeme dočíst v inspirativním článku: Daně, účetnictví a praxe: Proč studovat Vysokou školu Sting: Newton Today.

Co si připravit pro zaměstnavatele

Chceme-li, aby nám firma na studium přispěla nebo ho plně uhradila, musíme k jednání přistoupit profesionálně a předložit jasný argumentační plán:

• Přínos pro firmu: Jaké konkrétní předměty a znalosti ze studia okamžitě aplikujeme v naší každodenní práci (např. optimalizace firemních procesů, implementace nových daňových předpisů).
• Finanční úspora: Pokud se naučíme řešit složité daňové a účetní operace interně, firma ušetří desetitisíce korun za drahé externí poradce a auditory.
• Kvalifikační dohoda: Abychom rozptýlili obavy zaměstnavatele, že po dokončení studia odejdeme, můžeme sami aktivně navrhnout uzavření kvalifikační dohody podle § 234 zákoníku práce. V ní se zavážeme setrvat u zaměstnavatele po sjednanou dobu (nejdéle 5 let), případně mu vrátit poměrnou část nákladů, pokud bychom odešli dříve. To firmě poskytuje právní jistotu, že investice do naší hlavy se jí spolehlivě vrátí.

OSVČ a školné: jde soukromou vysokou školu dát do nákladů?

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často řeší otázku, zda si mohou dát školné soukromá vysoká škola přímo do svých daňově uznatelných nákladů (výdajů). Zde musíme postupovat s maximální obezřetností a striktně respektovat výkladovou praxi Finanční správy ČR.

Základním pilířem pro posouzení je § 24 odst. 1 ZDP, podle kterého jsou daňově uznatelné náklady na vzdělávání pouze takové výdaje, které prokazatelně slouží k „dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů“.

Zde narážíme na zásadní rozdíl, který finanční úřady při kontrolách nekompromisně prověřují:

• Zvýšení kvalifikace vs. prohloubení kvalifikace: Finanční úřady velmi striktně rozlišují mezi situací, kdy si podnikatel doplňuje základní vzdělání (získává zcela novou kvalifikaci, např. bakalářský či magisterský titul v oboru, ve kterém dosud nepodnikal), a situací, kdy si stávající kvalifikaci pouze prohlubuje či udržuje. Získání akademického titulu je často vnímáno jako zvýšení kvalifikace (osobní rozvoj), což bývá z daňových nákladů vylučováno podle § 25 odst. 1 písm. u) ZDP jako výdaj na osobní potřebu poplatníka.
• Přímo prokazatelná souvislost: Pokud OSVČ studuje obor, který přímo nesouvisí s jejím registrovaným předmětem podnikání (např. ajťák studuje dějiny umění), daňovou uznatelnost neobhájí vůbec.

Pokud však již delší dobu úspěšně podnikáme v oblasti vedení účetnictví či ekonomického poradenství a prokazatelně si rozšiřujeme a prohlubujeme své kompetence studiem vysoce specializovaného programu (např. se zaměřením na daňový proces či mezinárodní zdanění), šance na obhájení nákladu před správcem daně roste. Přesto se však stále jedná o šedou zónu, kde neseme důkazní břemeno my jako poplatníci.

Zajímavé srovnání a pohled na to, jak může být investice do studia koncipována, nabízí text: Soukromá vysoká škola, která za studium zaplatí vám: Sting.

Co může být pro OSVČ bezpečnější

Pokud se chceme vyhnout potenciálním dohadům a zdlouhavým sporům s finančním úřadem ohledně uznatelnosti celého vysokoškolského studia, můžeme jako OSVČ studium náklady koncipovat přes bezpečnější a legislativně čisté alternativy:

• Jednorázové odborné semináře, kurzy a praktická školení s přímým vztahem k našemu oboru podnikání.
• Profesní certifikace (např. certifikace účetní profese v ČR, kurzy pořádané Komorou daňových poradců).
• Nákup odborné literatury, přístupů do placených legislativních a daňových databází a specializovaného softwaru.

V každém případě důrazně doporučujeme jakýkoliv záměr zahrnout školné do daňových výdajů předem detailně zkonzultovat s certifikovaným daňovým poradcem, který posoudí specifická rizika na základě naší podnikatelské historie a aktuální judikatury.

Jak počítat návratnost studia na soukromé VŠ

Investice do vzdělání na soukromé vysoké škole by měla být posuzována stejně racionálně jako jakákoliv jiná finanční investice. Naším cílem je dosáhnout co nejvyšší návratnosti vložených prostředků. Pro jasnou představu si můžeme definovat jednoduchý matematický model.

Nejprve si musíme spočítat naši skutečnou čistou investici:

Čistá investice = Celkové školné - Stipendia + Příspěvek zaměstnavatele + Daňové úspory

Jakmile známe čistou investici, můžeme snadno vypočítat dobu návratnosti neboli ROI (Return on Investment) vyjádřenou v letech:

ROI (v letech) = Čistá investice (Očekávané roční zvýšení čistého příjmu)

Praktický příklad pro lepší představu:

Představme si, že roční školné činí 50 000 Kč. Tříleté bakalářské studium nás tedy vyjde na celkových 150 000 Kč.

• Zaměstnavatel nám na základě kvalifikační dohody přispěje 50 % z této částky (75 000 Kč), což je pro nás navíc osvobozeno od daní a odvodů.
• Naše skutečná čistá investice tak činí 75 000 Kč.
• Na základě dat z Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) za rok 2025/2026 víme, že specialisté v oblasti financí a daní s vysokoškolským titulem dosahují výrazně nadprůměrných mezd a jejich platový růst po získání titulu a praxe činí v průměru minimálně 5 000 Kč čistého měsíčně (tedy 60 000 Kč čistého ročně) oproti kolegům bez titulu.

Investice do studia se nám v tomto velmi realistickém scénáři vrátí za necelých 15 měsíců od dokončení školy. Každý další rok po uplynutí této doby již generuje čistý finanční profit a trvalé zhodnocení naší osobní hodnoty na trhu práce. Přestože nelze konkrétní výdělky nikdy stoprocentně garantovat, historická data jasně potvrzují, že kvalifikovaní odborníci na finance nesou finanční riziko téměř nulové.

Proč se studium daní, účetnictví a financí může vrátit rychleji než obecný titul

Na trhu existuje nepřeberné množství studijních oborů, avšak ne všechny mají stejnou ekonomickou dynamiku. Zatímco absolventi obecných humanitních či manažerských oborů často po škole složitě hledají uplatnění odpovídající jejich kvalifikaci, specialisté na daně a účetnictví jsou žádaným artiklem za jakékoliv ekonomické situace.

V dobách konjunktury firmy masivně rostou a potřebují sofistikované finanční plánování a daňovou optimalizaci. V dobách recese naopak pod tlakem optimalizují náklady a hledají každou legální možnost, jak ušetřit – což se bez špičkových interních expertů neobejde.

Vysoká škola Sting se dlouhodobě profiluje jako elitní soukromá akademická instituce, která klade extrémní důraz na propojení akademické teorie s každodenní praxí. Nabízí flexibilní možnosti výuky, které jsou přímo navržené pro vytížené profesionály kombinující kariéru se školou.

Pokud uvažujeme o studiu, můžeme zvolit:

• Flexibilní Sting kombinované studium, které umožňuje plnohodnotně pracovat a studovat převážně o víkendech.
• Intenzivní Sting bakalářské studium pro rychlý a bezpečný start úspěšné kariéry.

Jedinečnou výhodou jsou úzce zaměřené specializace, které reagují na reálnou poptávku zaměstnavatelů a trhu:

• Sting specializace Zdaňování – určená pro budoucí daňové poradce, auditory a daňové specialisty, kteří chtějí ovládnout daňový systém do nejmenšího detailu.
• Sting specializace Účetnictví – ideální volba pro ty, kteří chtějí řídit firemní finance, transformovat účetní data v strategická manažerská rozhodnutí a ovládat moderní digitalizované účetnictví.

Checklist před podáním přihlášky

Než se definitivně rozhodneme a odešleme přihlášku ke studiu, měli bychom si projít tento stručný checklist, abychom měli jistotu, že jsme nic nepodcenili:

• Věk a status: Je mi méně než 26 let, aby moji rodiče mohli nadále uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě?
• Pracovní status: Budu studovat při zaměstnání jako zaměstnanec, nebo jako OSVČ?
• Jednání se zaměstnavatelem: Představil/a jsem nadřízenému přínosy mého studia pro firmu? Je šance na plné či částečné hrazení školného jako nepeněžního benefitu?
• Kvalifikační dohoda: Jsem ochoten/ochotna podepsat stabilizační závazek výměnou za financování studia zaměstnavatelem?
• Forma studia: Zvolil/a jsem správný formát výuky (např. kombinovanou formu), abych zvládl/a pracovní povinnosti i přípravu na zkoušky?
• Konzultace s daňovým poradcem: Pokud jsem OSVČ, prověřil/a jsem s odborníkem možnosti zahrnutí školného do daňových výdajů u mé konkrétní živnosti?

Největší úspora není sleva na dani, ale správně zvolená investice do kariéry

I když nás legislativní změny z posledních let připravily o některé přímé daňové úlevy, jako byla klasická sleva na dani pro studenta, stále máme k dispozici silné a legální nástroje pro optimalizaci nákladů na vzdělání. Klíčem k úspěchu je aktivní komunikace se zaměstnavatelem, správné využívání nepeněžních benefitů a precizní znalost daňových zákonů.

Musíme si však uvědomit to nejdůležitější: ta největší finanční úspora a zisk nikdy nepochází z daňových úlev od státu. Skutečné bohatství a kariérní jistota pramení ze znalostí, které nám nikdo nevezme, a z prestižního titulu, který nám otevře dveře k nejlépe placeným pozicím na trhu. Výběr správné vysoké školy se zaměřením na reálnou praxi je tím nejlepším strategickým krokem, který můžeme pro svou budoucnost udělat.

Chcete se naučit daně řešit v praxi, ne jen číst paragrafy? Podívejte se na studium na Stingu a podejte si nezávaznou přihlášku přes Online přihláška Sting.

Často kladené otázky (FAQ)

1. Existuje v roce 2026 sleva na dani pro studenta?

Ne, tato specifická sleva na dani byla s účinností od 1. ledna 2024 definitivně zrušena vládním konsolidačním balíčkem. V roce 2026 ji již v daňovém přiznání uplatnit nelze.

2. Jaké studentské slevy na dani lze uplatnit při studiu?

Při studiu můžeme uplatnit základní slevu na poplatníka ve výši 30 840 Kč ročně. Pokud splňujeme statut nezaopatřeného dítěte do 26 let, mohou na nás rodiče uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

3. Může si zaměstnanec odečíst školné na soukromé vysoké škole?

Ne, zaměstnanec si sám o sobě nemůže zaplacené školné odečíst od svého základu daně ani na něj uplatnit slevu na dani. Může se však dohodnout se zaměstnavatelem, aby mu školné hradil on jako nepeněžní benefit.

4. Může zaměstnavatel zaplatit zaměstnanci studium?

Ano, a je to daňově velmi výhodné. Podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP jde o osvobozený nepeněžní příjem zaměstnance (neplatí se z něj daně ani odvody) a pro zaměstnavatele je to plně daňově uznatelný náklad (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP), který navíc nespadá pod limit pro běžné volnočasové benefity.

5. Může si OSVČ dát školné do nákladů?

Pouze za velmi specifických a přísných podmínek. Studium musí bezprostředně souviset s předmětem podnikání a sloužit výhradně k prohloubení či udržení stávající kvalifikace (nikoliv k získání zcela nové kvalifikace). Vzhledem k přísnosti finančních úřadů vždy doporučujeme individuální konzultaci s daňovým poradcem.

6. Jak spočítat návratnost studia na soukromé VŠ?

Návratnost spočítáme tak, že naši čistou investici (celkové školné po odečtení stipendií, příspěvků zaměstnavatele či daňových úspor) vydělíme očekávaným ročním zvýšením čistého příjmu, které díky získanému vzdělání a vyšší kvalifikaci získáme.

7. Vyplatí se studovat vysokou školu při práci?

Jednoznačně ano. Zejména ve specializovaných a dynamických oborech, jako jsou finance, účetnictví a daně, se investice do vzdělání vrací velmi rychle, neboť tyto nejnovější poznatky můžeme okamžitě aplikovat v praxi a zvyšovat tak svou hodnotu na trhu práce.

Použité zdroje a literatura:

1. ČESKO. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. Dostupné také z portálu Finanční správy ČR a systému Zákony pro lidi.
2. ČESKO. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
3. ČESKO. Zákon č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů (Konsolidační balíček).
4. FINANČNÍ SPRÁVA ČR. Pokyny řady D k jednotnému uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů [online]. Finanční správa ČR, 2025 [cit. 2026-07-14]. Dostupné z portálu Moje daně.
5. INFORMAČNÍ SYSTÉM O PRŮMĚRNÉM VÝDĚLKU (ISPV). Mzdová a platová sféra v ČR za rok 2025 [online]. Ministerstvo práce a sociálních vecí ČR, 2026 [cit. 2026-07-14].
6. PORTÁL MOJE DANĚ. Daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob: Elektronické formuláře a metodické pokyny [online]. Generální finanční ředitelství, 2026 [cit. 2026-07-14].
7. NEWTON TODAY. Daně, účetnictví a praxe: Proč studovat Vysokou školu Sting [online]. [cit. 2026-07-14]. Dostupné z: https://newton.today/
8. VYSOKÁ ŠKOLA Sting. Soukromá vysoká škola, která za studium zaplatí vám [online]. [cit. 2026-07-14]. Dostupné z: https://www.Sting.cz/

Autor článku: Redakce NEWTON Today