Dušan Sameliak: V managementu dnes nestačí jen vědět, klíčová je schopnost vlastního úsudku

Mezinárodní zkušenosti, propojování teorie s praxí i pohled na leadership nové generace. Dušan Sameliak v rozhovoru vysvětluje, proč moderní management není o učebnicových poučkách, ale o odvaze rozhodovat se ve chvílích, kdy realita postrádá jednoznačné řešení. Zjistěte, co dnes firmy skutečně očekávají od absolventů a proč je studium v angličtině cestou k širšímu rozhledu.

Dušane, co vás přivedlo ke spolupráci s NEWTON University? 

Ke spolupráci s NEWTON University mě přivedla shoda v tom, co má ve vzdělávání skutečnou hodnotu. Velkou část profesního života jsem strávil v prostředí, kde nestačilo znát teorii nebo správné pojmy. Bylo potřeba umět rozlišovat, co má váhu, co je prioritní a podle čeho se rozhodovat ve chvíli, kdy realita není přehledná.

Právě proto je mi blízké prostředí, které nechce studentům předat jen znalosti, ale i úsudek, rozlišení a schopnost rozhodovat se v situacích, které nejsou jednoduché. V tom pro mě spolupráce s NEWTON University dává největší smysl.

Velkou část kariéry jste strávil v mezinárodním prostředí. Co vám tahle zkušenost dala pro vaši dnešní roli?

Dala mi širší pohled na to, co v práci opravdu funguje a co je jen dobře zabalená forma. V mezinárodním prostředí člověk rychle zjistí, že nestačí znít chytře, mít prestižní titul nebo se opírat o pozici či procesy.

Dříve nebo později se ukáže kvalita úsudku, způsob rozhodování i to, jak se člověk chová k lidem, když se věci přestanou vyvíjet podle očekávání. O to více mi došlo, že některé věci jsou univerzální. Lidé potřebují vědět, na čem jsou, rozumět smyslu své práce a zažívat, že rozhodnutí nevznikají z momentálního tlaku, ale z jasných priorit a odpovědnosti.

Mezera mezi teorií a praxí

Dnes se věnujete propojování akademického světa s praxí. Kde podle vás stále existuje největší mezera mezi tím, co se učí, a tím, co firmy skutečně potřebují?

Největší mezera je podle mého názoru mezi znalostí a úsudkem. Studenti se často učí pojmy a modely, ale mnohem méně se pracuje s tím, jak vyhodnocovat situaci, když chybí část informací a priority se střetávají.

Firmy většinou neřeší učebnicové problémy. Řeší nejasná zadání a nutnost domluvit se s lidmi, kteří se na věc dívají jinak. Proto dnes nestačí vychovávat absolventy, kteří umějí teorii popsat. Firmy potřebují lidi, kteří umějí rozlišovat podstatné od pouhé naléhavosti a udrží kvalitu úsudku i ve složitější situaci.

Jak se podle vás mění očekávání studentů a mladší generace vůči vzdělávání a leadershipu?

Mladší generace dnes od vzdělávání očekává větší spojení s realitou. Chce rozumět tomu, proč se něco učí a jak to využije v praxi. Podobně se proměňuje i leadership. Dříve více fungovala samotná pozice, dnes mladí lidé mnohem citlivěji sledují, zda to, co člověk říká, odpovídá tomu, co dělá. Nehledají dokonalost, ale srozumitelnost, konzistenci a lidskou úroveň.

Často mluvíte o rozhodování v nejistotě a pod tlakem. Dá se to vůbec naučit ve škole?

Ano, dá. Ale ne jako soubor pouček. Rozhodování v nejistotě se dá velmi dobře trénovat. Škola může vytvářet situace, ve kterých student pracuje s neúplnými informacemi a časovým omezením. Důležité není jen to, k jakému závěru dojde, ale jak uvažuje a podle čeho určuje pořadí věcí. Právě tam se začíná formovat úsudek. Dobrá výuka může člověka připravit na to, že ne každé rozhodnutí je pohodlné a ne vždy existuje ideální varianta.

Budoucnost managementu a AI

Jak by se podle vás měla proměnit výuka managementu, aby odpovídala dnešní realitě?

Výuka by se měla posunout od správných odpovědí k práci se skutečnou složitostí. Svět nefunguje lineárně. Je potřeba učit, jak rozpoznat, co se v situaci skutečně děje. Jinak hrozí, že člověk zamění aktivitu za řízení. Dobrá výuka by měla pracovat se simulacemi a situacemi, kde neexistuje jedno ideální řešení.

Co dnes firmy skutečně očekávají od absolventů managementu?

Očekávají lidi, kteří umějí přemýšlet v situaci, kdy realita přináší dilemata. Cení si těch, kteří dokážou zpochybnit první závěr a nabídnout úhel pohledu, který dává smysl i v proměnlivém prostředí.

Právě tady bude stále důležitější i práce s AI. Ne jako zkratka k rychlé odpovědi, ale jako nástroj, který pomáhá odhalit slabé místo v našem uvažování. Vedle toho firmy očekávají i lidskou zralost – schopnost nést odpovědnost a ustát chvíli, kdy věci nejdou podle plánu.

Spolupracoval jste s řadou velkých organizací jako ČEZ, Coca-Cola, O2 nebo Česká spořitelna. Vidíte mezi nimi nějaké společné výzvy v oblasti leadershipu?

Ano. Často vidím napětí mezi rychlostí a kvalitou rozhodování. V mnoha firmách dnes problém nespočívá v nedostatku informací, ale v jejich přebytku. Leadership nevnímám jen jako styl vedení, ale jako schopnost vytvářet prostředí, ve kterém mají lidé jasnější role a jasné priority. Tam začíná zdravé fungování organizace.

Osobní rozvoj a studium v angličtině

Jak se podle vás proměňuje role manažera napříč generacemi?

Manažer dnes musí umět vytvářet řád v prostředí, které je rychlejší a plné protichůdných očekávání. Formální role už sama o sobě nestačí. O vedení dnes rozhoduje hlavně každodenní praxe. Manažer proto musí umět spojit lidský rozměr s pevným vnitřním postojem.

Co by si měl dnešní student odnést z výuky managementu, aby byl opravdu připravený na praxi?

Hlavně pochopení, že realita nefunguje tak čistě jako v teorii. Student by si měl odnést schopnost rozlišovat, co věci skutečně posouvá. Stejně důležité je pochopit, že práce nestojí jen na schopnostech, ale i na spolehlivosti, kvalitě spolupráce a způsobu, jakým člověk nese svůj díl odpovědnosti.

Co vás na práci se studenty osobně baví nebo naplňuje?

Baví mě chvíle, kdy člověk přestane jen opakovat naučené odpovědi a začne opravdu přemýšlet. Práce se studenty mě také nutí neustále zpřesňovat vlastní myšlenky a formulovat je tak, aby neztratily hloubku, ale zároveň dávaly smysl.

Když nejste v práci, čemu se věnujete? Co vám pomáhá „vypnout“?

Pomáhá mi hlavně změnit prostředí a rytmus. Mám rád cestování, hudbu (hra na kytaru a piano) a vysokohorskou turistiku. Ta mě vrací k jednoduchosti a vědomí, že ne všechno lze řídit silou. Také mě zajímá historie a rád píšu. Obojí mi pomáhá vrátit se k soustředění a k věcem, které mají vlastní řád.

Proč by podle vás měli studenti zvážit studium managementu právě dnes?

Management dnes není jen obor pro budoucí vedoucí pracovníky. Je to způsob, jak lépe porozumět světu práce, dělat lepší rozhodnutí a pohybovat se v něm s větší orientací a odpovědností.

A proč studovat v angličtině? Jakou to má podle vás přidanou hodnotu?

Angličtina je už přirozeným pracovním jazykem. Studium v angličtině nutí člověka formulovat myšlenky přesněji a přemýšlet v širším kontextu. Člověk se neučí jen jazyk, ale vstupuje do širšího světa, ve kterém bude s velkou pravděpodobností stejně jednou pracovat.

Jakou jednu radu byste dal studentům, kteří chtějí uspět v managementu?

Ať se co nejdříve naučí pracovat s lidmi, ne jen s úkoly. Odbornost je důležitá, ale sama nestačí. V určité chvíli začne mnohem více záležet na tom, jestli umíte naslouchat, pojmenovat problém a posunout věci dopředu i tam, kde neexistuje snadné řešení. Management není jen o výkonu, je to práce s lidmi, tlakem a důsledky.

Kdo je Dušan Sameliak?

Dušan Sameliak je expert na management, leadership a rozvoj organizací s více než 20 lety zkušeností. V současnosti působí na NEWTON University v rámci programu International Studies, kde se věnuje výuce managementu a propojování akademického prostředí s praxí.

Jeho profesní zázemí stojí na mezinárodních zkušenostech, mimo jiné ze společnosti Coca-Cola, kde zastával obchodní a manažerské role a podílel se na tvorbě prodejních a marketingových strategií i rozvoji týmů.

Zároveň vede vzdělávací a konzultační platformu zaměřenou na rozvoj manažerských a obchodních týmů, v rámci které realizuje projekty pro organizace v České republice i v zahraničí.

Jako konzultant a lektor spolupracoval s předními společnostmi, jako jsou ČEZ, O2, Česká spořitelna, ING, Allianz, mBank, Danone, Heineken, EY a Raiffeisenbank, kde se zaměřuje na rozvoj leadershipu, obchodních dovedností a efektivity managementu.

Dlouhodobě se věnuje tomu, jak se proměňuje role managementu a očekávání od vzdělávání v reakci na rostoucí komplexitu, tlak a generační změny.