Mluvčí 1
Jmenuji se Jiří Koleňák a vítám vás u podcastu Úspěšní, kde budeme rozebírat principy a návyky mých hostů, které z nich dělají úspěšné lidi. Tak pojďme na to. Mým dnešním hostem je Margareta Křížová. Margareta je česká investorka, byznys mentorka a poradkyně v oblasti obchodní strategie a fúzí a akvizic. V roce 1993 založila se dvěma americkými kolegy poradenskou firmu CEAG. Byla také jedna z pětice investorů v pořadu Den D. V roce 2018 jí vyšla kniha z deníku investorky "Jak podnikat a nezbláznit se". Dva roky moderovala svůj pořad "Podnikání od A do Z" na Rádiu Z. V České televizi moderovala v roce 2020 pořad "Máme na to". Účastní se různých podnikatelských soutěží v roli porotce a v současné době působí jako vedoucí projektu Newton Business Accelerator na Vysoké škole Newton. Ahoj Margareto, vítej v podcastu.
Mluvčí 2
Ahoj Jirko, děkuju za pozvání.
Mluvčí 1
Margareto, co ti udělalo v posledních dnech největší radost?
Mluvčí 2
No, před vlastně dvěma dny mi udělalo velkou radost, že jsem viděla padat hvězdu, ale opravdu jako velkou hvězdu. Eh, nejsem si úplně jistá, jestli jsem si stihla něco přát, ale byla to krása. Na Šumavě to bylo.
Mluvčí 1
To se počítá ještě tři dny potom, takže doporučuju ještě si něco určitě přát.
Mluvčí 2
Jo.
Mluvčí 1
Eh, jak ses dostala do světa podnikání? Co tě k tomu vlastně vedlo?
Mluvčí 2
Eh, já jsem se dostala tak jako neplánovaně, eh, protože mě vlastně zastihlo to v roce 1990, eh, kdy jsem nastoupila na základě nějakýho inzerátu, kam jsem se přihlásila, eh, do americký právní firmy a vlastně jsem do toho podnikání spadla rovnejma nohama. A vlastně jsem ani nevěděla, že se tomu říká podnikání, ale strašně mě to bavilo. Bavilo mě, eh, se učit od lidí, který byly dobrý, a tam jsou asi ty začátky. A vlastně pak mi nabídli dva z těch amerických kolegů, abych s nima spolu založila firmu, takže.
Mluvčí 1
CEAG?
Mluvčí 2
CEAG, ale myslím, že jsem v tu dobu vůbec nepřemejšlela, že se tomu říká podnikání. Prostě jsem do toho šla a bylo to fajn.
Mluvčí 1
Jaké tam byly největší výzvy? Co, co tam byly takový ty klacíky na cestě, který bylo potřeba přeskočit?
Mluvčí 2
Musela jsem se strašně rychle učit, protože vlastně to vzdělání, jednak já jsem měla střední školu v tý době, ale tady vlastně nikdo jako podnikání neuměl, jo. Takže, eh, musel se člověk učit za pochodu a možná nějaká sebehodnota a, a jako, eh, taková ta chuť jít i do věcí, o kterých člověk nebyl stoprocentně jistej, že třeba vyjdou, eh, nebo si nebyl úplně jistej, že nebude třeba za pitomce, jo, když prostě děláš něco, co neumíš, ale přesto to jdeš zkusit. Takže spíš věci takovýhodle typu.
Mluvčí 1
To mě vlastně vede k další otázce: Co bys poradila lidem, kteří se chtějí pustit do podnikání, ale mají z toho strach?
Mluvčí 2
No, ten strach je obrovská brzda a zbytečná, protože si myslím, že pokud neděláte nějaký věci, který můžou prostě zásadně ovlivnit život váš, případně rodiny, to znamená brát si nějaký jako nesmyslný půjčky, eh, tak prostě jít do toho, zkusit to. Není nutný začínat ve velkým, není nutný se srovnávat s někým, kdo už podniká 10 let, ale prostě, eh, jít si za tím, zkusit to a, a vzít ten strach za ruku a, a skočit do toho s ním. A je to zase to vede k tý sebehodnotě, jo, jako ta je strašně důležitá, čímž nemyslím namachrovanost, ale prostě každej z nás něco umí, tak si toho cenit.
Mluvčí 1
Já jsem někde četl, že se tomu říká vnímaná vlastní účinnost, takový to opírání se o to, co se nám už povedlo, bez ohledu na to, jak malé nebo jak velké kroky to jsou.
Mluvčí 2
Tak já jsem nevěděla, že se tomu tak říká. Pokaždý se člověk něco novýho dozví a naučí, ale je to tak.
Mluvčí 1
Pojďme ke Dni. Jak tě ovlivnilo působení, eh, v roli investorky v pořadu Den D?
Mluvčí 2
Tak když začnu tím, eh, jednodušším nebo tím, co se nabízí, tak samozřejmě obrovský zviditelnění, protože televize je prostě mocný médium. Takže to byl trošku zlom v mým životě a musím říct, že jsem si to užívala na začátku, kdy se to vysílalo, kdy prostě ke mně přišel někdo v supermarketu a říkal: "Já mám projekt, mohl bych se s váma o něm pobavit." Eh, a nikdy jsem nikomu neřekla, že ne, ale, eh, je to analytický myšlení, protože ty lidi měli, jestli si dobře pamatuju, asi 10 minut na prezentaci a vlastně z toho člověk musí, eh, vycizelovat, jako na co se zeptat a, a jestli v tom cejtí, eh, potenciál v tom projektu, a nebo je to prostě takzvaně ptákovina. Takže, eh, určitá jako, eh, nechci říct bystrost, jak by se tomu řeklo, prostě analytický myšlení a, a rychlý, rychlý zhodnocení toho, eh, toho projektu asi. Praktičnost možná.
Mluvčí 1
Super. Dokážeš vybrat to, na co se zaměřuješ, když na co, čemu věnuješ speciální pozornost, když někdo představuje takhle ten projekt?
Mluvčí 2
U mě absolutně je na prvním místě lidi. Mhm, jestli prostě z těch lidí jde energie, eh, jestli tam je taková ta příjemná pokora, jo, ne, ne pokora před investorem, ale k tomu prostě celoživotně jako takovej ten postoj. No a samozřejmě, eh, jak to ty lidi dokážou strukturovaně, eh, jako popsat ten projekt, protože někdy, a sám to znáš taky, nakonec i z akcelerátoru na Newton univerzitě, kdy se bavíme s lidma o projektu a posloucháš 10 minut a pořád nevíš, co to je. Mhm, jo, takže to, to je, to je jako strašně důležitý.
Mluvčí 1
To znám, to znám. Eh, co pro tebe znamená vyhodnocovat projekty začínajících podnikatelů? Eh, jaký to v tobě vyvolává emoce?
Mluvčí 2
Tak zaprvý je mi strašně sympatický, když někdo něco vymejšlí a když někdo něco dělá a chce něco posunout. Takže to je pro to vyhodnocení a jsme zpátky u těch lidí, ale jinak vyhodnotit, no, potenciál toho projektu, eh, jestli, eh, jako vlastně je úměra mezi tou obrovskou energií, někdy i penězma, eh, a tím nasazením, eh, úměra k tomu výsledku. Jo, jako když prostě si vezmu, že budu do toho investovat miliony, budu na tom pracovat pět let a výsledek nejistý, tak je otázka, jestli nezkusit něco jinýho.
Mluvčí 1
Co tedy považuješ za klíčové parametry, který na základě kterých se dá předvídat, protože s jistotou to nevíme nikdy, ale na základě kterých se dá odhadnout, předvídat, že ten projekt uspěje?
Mluvčí 2
No, já se ptám, eh, kdo je v týmu. A když se, když se ozve, že všichni jsou vizionáři, tak je to pro mě trochu červený světlo, protože se ptám: "A kde jsou dotahovači?" Protože to je velká, eh, bolest, bych řekla, startupů, že jako to je samozřejmě to sexy vymejšlet byznys, bejt vizionář, prostě vymejšlet nový věci, ale pak někdo musí přijít a udělat to. A to někdy jako v tom, v tom týmu chybí. Takže třeba na tohle se velmi často ptám a ne vždycky tam ten dotahovač je.
Mluvčí 1
Jak se pozná dotahovač?
Mluvčí 2
Sedí v koutku, eh, tváří se ustaraně, protože už tuší, co se na něj valí. Ne, ne, ne, jako i když se bavíte s tím týmem startupovým, tak je z toho jasně poznat prostě, kdo je. Ten, ten vizionář je strašně důležitej, ten, ten prostě má ty nápady, ale pak je... A co je taky důležitý, jaká je chemie mezi těma dvěma, protože ta úloha toho dotahovače je někdy velmi jako nepříjemná v tom, že musí říkat: "Ale tohle fakt nejde." Jo, a ten, ten vizionář musí bejt ochoten to vzít v potaz a případně i akceptovat. Ale, eh, to se pozná v tom týmu, jako... A nebo jsou tam oba vizionáři, oba dotahovači, ale ten dotahovač je strašně důležitej.
Mluvčí 1
Je, eh, myslím, že je stejně důležitý začít hledat toho dotahovače i sám v sobě někdy a nějakým způsobem ho kultivovat. Já jsem si tou cestou taky musel projít, protože, eh, v určité fázi mého života to vypadalo, že jenom povídám, povídám, povídám a, a naštěstí samotnýmu mi došlo, že dokud za mnou něco nebude vidět, tak jsou to jenom řeči.
Mluvčí 2
Jo, jo, taky, taky jsem si tím prošla.
Mluvčí 1
Jsem nastavil vzdušné zámky.
Mluvčí 2
Ano, to je, to je zábava, že jo, vymejšlet věci.
Mluvčí 1
Ano, ano. Eh, když srovnáš startupové prostředí v České republice a ve světě, jsou tam nějaké patrné rozdíly?
Mluvčí 2
Já bych řekla, že v těch, eh, počátečních fázích startupů je tady pořád ještě těžší přístup k penězům, což může plynout i z toho, že jako přece jenom tady ještě je taková trošku naivita v tom, jak to vlastně chodí v těch investicích, nejenom u startupů, ale i třeba u takzvanejch Angel investorů, to znamená fyzickejch osob, který chtějí investovat. Ale obecně bych řekla, že, eh, jako, eh, vzdělanost, investiční vzdělanost je určitě ve světě větší než tady hromadně, jak nebo globálně, nechci se určitě, jsou výjimky, a přístup k penězům, protože tady vlastně, eh, jsou fondy, jsou venture kapitálový fondy, který ale chtějí investovat už do pokročilejch projektů, eh, větší peníze, samozřejmě. A ale ty malý, ty, ty prostě, který potřebujou opravdu malý investice, tak ty pořád ještě hledají jako velmi těžko. Na druhou stranu někdy je velmi těžko jako rozeznat z tý prezentace těch startupů, jestli to opravdu má smysl do toho investovat. Takže na obou stranách a samozřejmě ta investorská scéna jako ve světě je vysoce sofistikovaná.
Mluvčí 1
Jasně, má další historii, asi tak.
Mluvčí 2
Má další historii, to samozřejmě.
Mluvčí 1
Eh, když se podíváme na oblast mentorování, eh, těch začínajících podnikatelů, jaký je tvůj přístup? Máš nějaký svůj osobitý přístup?
Mluvčí 2
Eh, je to jako zase se vracím k lidem, prostě asi si nedovedu představit, že bych mentorovala někoho, kdo mi bude vysoce nesympatickej, a dá se předpokládat, že bych i já byla nesympatická, eh, tý druhý straně. Takže to je pro mě důležitý, ale je pro mě důležitý vidět nějakou jako disciplínu v tom, jo, protože mentoring je běh na dlouhou trať, a jestliže někdo opravdu chce s tím mentorem jít krok po kroku k nějakýmu konkrétnímu cíli, tak to potřebuje jako disciplínu. Takže to jsou pro mě takový dvě věci, jako, eh, ta chemie tam musí bejt, eh, eh, a jako energie, taky energie. To je, já tomu říkám, jako že nedokážu pracovat s někým typem typu uspavač hadů.
Mluvčí 1
Když bys měla vybrat tři nejčastější chyby, které vidíš u těch začínajících podnikatelů?
Mluvčí 2
No, já bych řekla určitá naivita, eh, a a takový to jako nadšení, který přebije ten smysl pro realitu, eh, určitě finance, jako finance jsou velká, jako nějaký finanční plánování a vůbec jako orientace v tom, jak, jak to v tom, eh, v těch finančních věcech ve firmě, jestli startup nebo velká firma, pořád máme cashflow, máme náklady, máme zisky. A takže to je velká, velkej problém. A možná to dotahovačství, jo, to je takový jako ty finance bych možná dala skoro na první místo, protože když třeba i v nějakejch soutěžích, eh, sledujeme ty prezentace startupů, tak vlastně těm financím většinou se věnuje úplně minimální část, ale to je samozřejmě to, co ty investory zajímá.
Mluvčí 1
A máš tři rady, kterými se, eh, já vím, že na to není jednoduché řešení, ale kdybys měla vybrat jeden, jedno doporučení, jeden tip, eh, na každý z těch problémů, na co zaměřit pozornost?
Mluvčí 2
No, co se týče tý naivity nebo, eh, smyslu pro reálnost, já bych se vždycky dívala, kdo už něco podobnýho dělá i ve světě, čemuž neříkám kopírování, ale inspirace, a podívat se na to, jak tam funguje třeba byznys model a jak ta firma rostla. To je první věc. Druhá věc je spousta, eh, článků, zdrojů, kde se dozvědět, na co se ptají investoři. Eh, většinou jsou to finanční otázky, takže příprava, proto se říká: "Štěstí přeje připraveným." A co jsem říkala, to třetí, že, že by se neměli dotahovačství, tak o tom jsme mluvili. To je, a zase, investor se ptá bezvadný, vy mi říkáte, že uděláte tohle. Jak konkrétně to uděláte? Jaký kroky k tomu povedou? To je strašně důležitý.
Mluvčí 1
A jak se pozná, až to bude hotový?
Mluvčí 2
A jak se pozná, až to bude hotový? Přesně tak.
Mluvčí 1
Pojďme se na chvilku zastavit u Newton Business Acceleratoru. Eh, kde vznikla ta myšlenka a co tě zase vedlo k tomu, že dneska je Newton Business Accelerator realitou?
Mluvčí 2
No, já myslím, že ta myšlenka vznikla, eh, na Newton univerzitě, na, na ve vedení asi, nebo stratégové, eh, si řekli, že by bylo dobrý, eh, mít akcelerátor. Oslovili mě a mně to přišlo velmi zajímavý a a lákavý, takže jsem do toho šla. A to je to, že jsem se trochu naučila to dotahovačství, takže proto dneska akcelerátor funguje a mám z toho velkou radost.
Mluvčí 1
Hm, jak velký je dneska Newton Business Accelerator?
Mluvčí 2
No, zrovna nedávno, eh, jsme ukončili přihlášky do čtvrtýho ročníku, takže dneska máme přihlášených asi 140 studentů, z toho někteří se hlásí do inkubace, tomu já říkám taková školka pro podnikatele, kteří se rozhlíží, a potom do akcelerace, a to už jsou lidi, kteří mají svůj projekt. Takže docela velkej zájem o to je.
Mluvčí 1
I my z toho máme velkou radost. Eh, kdybys měla vybrat nějaký aspekt podnikání, a nemyslím jenom toho startupového, který bývá často podceňován, na který lidé přehlížejí, co by to bylo?
Mluvčí 2
Myslíš teď z pohledu těch startupů, co podceňuju, nebo obecně?
Mluvčí 1
Pojďme vzít startupy a pojďme vzít možná i ty pozdější fáze toho podnikání.
Mluvčí 2
Eh, myslím si, že je to komunikace uvnitř firmy, což je, eh, poměrně velkej problém pro firmy, který opravdu z toho startupu vyrostou do větší firmy. A většinou majitelé firem říkají: "V momentě, kdy potkávám na chodbě lidi a netuším, kdo to je, tak nastává ten moment přerodu, kdy jsme se překlopili do velký firmy." A, eh, s tím souvisí i komunikace, třeba změny, eh, ve firmách. Jo, jako, eh, to je většinou, když se bavím s firmama, tak ten způsob komunikace, aby se skutečně ten nápad, kterej se zrodil v hlavě majitele, akcionářů, stratégů, doputoval až dolů a ty lidi věděli, proč se něco dělá. To je většinou, jsou to dobrý věci, akorát lidi musí vědět, proč se něco dělá, aby viděli ten smysl, aby měli před sebou nějakou vizi. Takže myslím si, že, a jako obecně, komunikace je strašně důležitá, ať tomu budem říkat komunikace nebo mluvení navzájem, jo, tak to je nakonec emoční inteligence dneska, která s tím souvisí. To je, to jsou věci, který se zdají takový softový v tom byznysu, ale jsou strašně důležitý.
Mluvčí 1
Ano, na to nejde.
Mluvčí 2
Amen.
Mluvčí 1
Ano, a a amen. Eh, Margareto, kde tě můžeme sledovat a inspirovat se?
Mluvčí 2
Tak můžete mě sledovat jednak na Newton univerzitě v Newton Business Acceleratoru, eh, potom určitě můžete navštívit moji webovou stránku margaretakrizova.com, kde mimo jiné se věnuju i podpoře podnikání žen po 50, protože si myslím, že ta druhá půlka života může bejt bezvadná. A právě tam je důležitá sebehodnota a říct si, co umím, protože za 50 let se každej něco naučil. Takže asi to jsou takový dva. A pak píšu blog, eh, někdy častěji, někdy mám výpadky, ale baví mě to, takže to jsou asi takový hlavní místa, kde mě najdete.
Mluvčí 1
Super. Eh, zmínila jsi ženy v podnikání. Eh, čím jsou specifické výzvy, kterým čelí ženy, které ženy podnikatelky?
Mluvčí 2
Eh, víš, já jako úplně nerozlišuju, nebo nerada rozlišuju jako ženy muži, jako jestli to má někdo těžší a někdo lehčí. Eh, jsou to lidi. Na druhou stranu je potřeba si říct, že každej z nás má jinou energii. Muži mají jinou energii, ženy mají jinou energii. Navíc si myslím, že ženy mají možná vyšší empatii, že dokážou tak jako číst mezi řádky. Eh, a je to, eh, jako to ženský podnikání může bejt, eh, lepší právě v tý emocionální, nebo nechci říct ani emocionální, ale v tý empatický věci. Muži jsou takový jako racionálnější, rychlejc se rozhodujou, my ženský možná jako nad vším tak jako přemejšlíme, ale myslím si, že prostě všichni podnikají, protože je to těžší, protože jestli jsou to ženy, muži, těžko říct.
Mluvčí 1
Změnilo se v téhle oblasti něco za poslední, za dobu, co pamatuješ?
Mluvčí 2
Já už toho pamatuju hodně a změnilo. Změnilo se jedna důležitá věc, že už se nepohlíží na ženy, který si zajistěj pomoc v domácnosti, pomoc s dětma, jakože: "No, to je strašný." Prostě už se to bere jako samozřejmost. Není to tak, že ona to nezvládne a proto si musí zajistit pomoc, ale je to právě proto, aby byly, aby ona byla spokojená, ta žena, a tím budou spokojeni i ti v její rodině a i ti, s kterýma spolupracuje, protože nejsme super ženy, den má jenom 24 hodin, a proč si neříct o pomoc. Takže tohle si myslím, že je velmi důležitá jako změna, která se udála před 30 lety, když já jsem začínala, tak to nebylo úplně běžný.
Mluvčí 1
K tomu se připojuju. Já si myslím, že je potřeba mít rodinnou strategii, je potřeba si zrovna říct, jestli jsme jednokariérní nebo dvoukariérní manželství, třeba, protože to potom ovlivní vlastně celé to nastavení. A ve chvíli, kdy je tohle pojmenováno, tak můžeme činit naprosto konkrétní kroky, které nám umožní, aby tam byly třeba dvě kariéry v té domácnosti.
Mluvčí 2
Naprostej souhlas a chápající manžel, což jistě ty jsi, takže to je taky důležitý.
Mluvčí 1
Eh, jak motivuješ ženy specificky, aby se nebály vstoupit do podnikání nebo třeba do vysokých manažerských pozic?
Mluvčí 2
Eh, nechci, aby to znělo nadutě, ale sama sebou, protože říkám: "Ženský, nebojte se a nebojte se udělat změnu." Já jsem udělala ve 52 velkou změnu, prodala jsem firmu, eh, podíl ve firmě, začla jsem vlastně pracovat jako na volný noze. Měla jsem z toho strach, ale jak jsem říkala, vzala jsem ten strach za ruku, skočila jsem do toho a a dneska je to úžasný. Jsem spokojená, ale eh, motivuju fakt jako vlastním příkladem a i tím, že říkám: "Jasně, byly chvíle, kdy jsem brečela, byly chvíle, kdy jsem se bála, byly chvíle, kdy jsem si říkala: 'Křížová, jsi šílenec!'" Ale jako eh, vždycky se nám zdají ty věci šílenější, než ve skutečnosti jsou, takže motivace sama sebou.
Mluvčí 1
Dokážeš vypíchnout největší benefity toho být na volné noze?
Mluvčí 2
No, to jsou benefity, který si lidi myslej, že jsou benefity, jako: "Jsem svým pánem, mám víc času, eh, o všem si rozhoduju sám." Jako samozřejmě to jo, času málo, jako míň nemáte, eh, rozhodujete si sám, ale taky jste na to sám. Když je vám smutno, tak jste na to sám. Když, když je veselo, tak je to naopak. Ale eh, jako asi ta volnost, ta svoboda, prostě eh, si dělat věci opravdu po svým a a nést si za to zodpovědnost. Jo, to je, to je důležitý, jako ta vlastní zodpovědnost je důležitá.
Mluvčí 1
To je vlastně pořád jedno kontinuum. Svoboda a zodpovědnost jsou jenom dvě strany jednoho kontinua, v rámci kterého se eh, pohybujeme a nejdou rozpojit.
Mluvčí 2
Ne, ne, ne, ne.
Mluvčí 1
Pojďme se zaměřit na takové věci, jako co tě pohání k práci, kde bereš energii.
Mluvčí 2
Eh, bude to znít trošku jako klišé, ale fakt moje rodina, eh, můj vnuk, jako lidi kolem mě. A taky důležitá věc, já jsem ze svýho života vyčlenila toxický lidi, který teda naštěstí nebyli v mý rodině, ale prostě kolem mě jich pár bylo. A to je taky velká výhoda toho volnonožectví, že vlastně si můžete, eh, můžeš si rozhodnout, s kým budeš pracovat a s kým ne. Může to mít finanční dopady, může to mít jiný dopady, ale víš, že tohodle člověka nechceš. Eh, takže to mě motivuje, rodina, lidi kolem mě, a a dělám práci, která mě baví, jako kterou jsem si vybrala, a baví mě to.
Mluvčí 1
Je pro tebe těžký hledat rovnováhu mezi prací a takovým tím soukromým životem?
Mluvčí 2
Velmi, velmi, protože mě zajímá spousta věcí a v nějakej moment jsem si musela říct: "Tak ok, tohle jsou moje priority. Margareto, tohle si budeš, o tom si budeš číst, o tom si budeš poslouchat a nebudeš sledovat dalších 157 věcí." Na druhou stranu, obrovská výhoda žen, právě který chtějí třeba podnikat po 50, je čas. Neděláte svačiny, neděláte večeře, děti už jsou z hnízda venku a máte čas pro sebe a můžete dělat věci, který vás těšej.
Mluvčí 1
Když si potřebuješ dobít baterky, tak děláš?
Mluvčí 2
Eh, já jsem chodec, takže já neběhám, protože bych zemřela, ale chodím. Eh, ráda chodím, chodím kolem Vltavy, eh, chodím kolem Sázavy a čtu a vůbec se za to nestydím. Občas se podívám na Netflix i na i na některý romantický filmy, prostě mix.
Mluvčí 1
Když potřebuješ, eh, si jako rozběhnout motivaci?
Mluvčí 2
Když potřebuju rozběhnout motivaci, jako eh, já, když chodím, tak hodně poslouchám, poslouchám právě podcasty, eh, a ale poslouchám velmi ráda i takový ty, eh, rozhovory, který jsou o světě, o historii, o a hledání souvislostí. A on v tom člověk vždycky najde něco a řekne si: "Aha, tohle by šlo zkusit, tohle by šlo nějakým způsobem dát do byznysu." Eh, to jsem nevěděla, takže ta motivace u mě je asi načerpávat zvenku, poslouchat zajímavý lidi, číst o zajímavejch lidech.
Mluvčí 1
Měla jsi v životě nějaký mentory, někoho, na koho si, koho si vybavíš, že to je ten člověk, který v tobě probudil, eh, tu touhu podnikat, nebo nějak zásadně formoval tvoje životní hodnoty?
Mluvčí 2
Jo, měla jsem dva mentory a to byli právě ti, který mi nabídli, abych s nima založila firmu, takže oba Američani, eh, moje kolegy a a partneři byznysový, eh, právnička z Harvardu, nesmírně chytrá ženská, a byla mi mentorem. A vlastně další partner, což byl už pán v letech tehdy, eh, taky americký právník, a oni byli nesmírně laskaví v tom, že 24letou holku byli ochotný učit těm věcem, který prostě se tady neučily nikdy, a byli opravdu mentoři. A já si pamatuju na momenty, kdy jsem přišla, měla jsem něco udělat, a přišla jsem a řekla jsem: "A takhle to má bejt, zkus najít ještě jinej způsob, jak by to šlo jinak, jak by to šlo rychlejc, jak by to šlo líp, jak by to šlo za míň peněz." Mě to ze začátku strašně štvalo, ale vlastně, když jsem tam šla podruhý, potřetí, tak už jsem šla s těma variantama, a to jsou ty ty věci. A v současný době mám svýho mentora, vídáme se bohužel tak čtyřikrát, pětkrát do roka, ale je vždycky strašně důležitý mít vedle sebe někoho, kdo vás tak jako drží trošku v lajně, a a ten sparing partner i na přemejšlení, na vymejšlení.
Mluvčí 1
Jak člověk pozná toho mentora, toho jeho mentora?
Mluvčí 2
No, na začátku ty dva mentoři byli vlastně, eh, takový, já jsem ani nevěděla, že se tomu mentor říká, takže to bylo takový, eh, přirozený. Eh, tady toho mentora, kterýho mám, tak toho jsem si vybrala, oslovila jsem ho, protože je to člověk, kterýho si vážím, kterej má za sebou nejenom v byznysu, eh, úspěchy, ale i i lidsky jsme si sedli. A přiznám si, že na začátku jsem se bála, že řekne, že já, že to nedělá, nebo tak mi řekl, že to nedělá, ale že si, že že ho to těší. A a ty rozhovory jsou nesmírně, eh, jako zajímavý, inspirativní, a vážím si toho.
Mluvčí 1
Ještě se vrátíme k té knize. Co tě vedlo k napsání knihy "Jak podnikat a nezbláznit se"?
Mluvčí 2
Eh, to bylo docela překvapení, protože za mnou přišel, přišli, eh, přišla redaktorka z Albatrosu a řekla: "Nechtěla byste napsat knihu?" Pravda je, že já jsem, když se začal natáčet Den D, tak v ten první den natáčení jsem začala psát blog, a ten blog byl docela čtenej, protože samozřejmě vždycky lidi zajímá, co se děje v zákulisí. A asi na základě toho možná ten Albatros přišel a a řekl, jako i když mě to teda šokovalo, a je fakt, že napsat knížku není nic jednoduchýho.
Mluvčí 1
Pojďme se podívat ještě na trendy nebo technologie, které tě teď přitahují. Co tě nejvíc baví z toho, co teď se tak nějak jako valí v tom světě?
Mluvčí 2
Tak ty mě znáš, takže tušíš, co řeknu, že to je umělá inteligence. Musím říct, že já patřím do toho tábora těch nadšenejch, jako eh, uživatelů toho, a a fakt se snažím v tom vzdělávat. Byla jsem na několika kurzech, eh, na Masterclassu umělý inteligence, a mně to přijde prostě fascinující. Eh, pořád objevuju nový věci, v kterejch se to dá využít, a samozřejmě, že chápu, že to, eh, jakože je to věc, nebo může to být věc ošemetná, ale cokoliv, co se dostane do nesprávnejch rukou, tak může bejt. A já teda spíš na to pohlížím jako na na něco úžasnýho, a myslím si, že jsme na začátku, že jako vůbec netušíme, co všechno to bude umět. A a líbí se mi věta, a přiznám se, že nevím, kdo ji řekl, že vlastně, eh, ta umělá inteligence nenahradí lidi, eh, jako v práci, ale lidi, kteří umí užívat nebo využívat umělou inteligenci, nahradí ty, kteří ji využívat neumí. A to si myslím, že tak bude.
Mluvčí 1
To podepisuju, to si myslím také. Eh, kdybys měla dát nějaký tip na konkrétní využití některého z těch nástrojů postavených na umělé inteligenci?
Mluvčí 2
Právě pro inspiraci, pro nastartování přemejšlení, eh, i pro psaní, jako eh, jako když člověk sedí před prázdnou stránkou ať si říká: "Měla bych napsat článek na blog, co bych tak napsala?" Tak stačí vlastně s tím jakoby sparťákem, eh, jsem ten a ten, eh, píšu na tohle téma, eh, řekni mi nějaký nápady, o čem by to mohlo být. To není o tom, že ten Claude nebo ChatGPT napíše ten článek za vás, ale jako nastartuje to přemejšlení, nastartuje inspiraci. A samozřejmě, když potom, eh, prezentace, když se dělají, když vymejšlíš strategii, e, když řešíš ve firmě nějakej problém, tak vlastně to je ta, to je to kreativní myšlení, že kolikrát ten, eh, ten ChatGPT nebo Claude dá jako pohled z úplně jinýho úhlu, než by člověk jako předpokládal. Takže pro mě je to prostě inspirativní parťák.
Mluvčí 1
Vnímám to stejně. Já používám ChatGPT třeba k tomu, aby mě trénoval v pokládání konstruktivních otázek. Mhm, abych, eh, když vedu rozhovory se svými lidmi, tak abych je někam netlačil, ale abych pomáhal já jim se doopravdy rozvíjet. Eh, takže když jsme to tady zmínili, tak pokud já se můžu někdy cítit být mentorem, tak mně třeba ChatGPT pomáhá být, eh, zajímavějším, inspirativnějším mentorem pro ty lidi.
Mluvčí 2
Což je úžasný, jako ta inspirativní inspirace a kreativita je dneska strašně důležitá. A mimochodem, já děkuju a prosím.
Mluvčí 1
Já taky, až nás jednou ovládne, tak aby si to pamatoval. Já doufám, že si to bude pamatovat.
Mluvčí 2
Mám to úplně stejně, taky, taky vždycky jako hezky pozdravím, eh, o všechno poprosím a nakonec poděkuju, protože...
Mluvčí 1
A pochválím, že to...
Mluvčí 2
Jo, a povzbudím taky někdy.
Mluvčí 1
Ano, ano. Eh, máš nějaký sen nebo cíl, který by sis chtěla v oblasti byznysu vyplnit, buďto v nejbližší době, a nebo takový ten dlouhý záměr, ke kterému to všechno směřuje?
Mluvčí 2
Jo, jo, tak vzhledem k tomu, že jsem velkej propagátor druhý půle života, tak samozřejmě sny a vize mám. Eh, jako musím říct, že mě velmi baví, eh, právě to podnikání po 50, a tam jako to si hraju s takovým jako mini projektem, tak to je taková ta nejbližší vize. No a doufám, že eh, Newton Business Accelerator na Newton univerzitě prostě pojede jak blesk, e, tak jak jede doposud, a ještě rychleji, protože musím říct, že to mě baví.
Mluvčí 1
Margareto, máš ještě nějaký poslední tip, poslední radu na cestu pro ty, kteří by se chtěli pustit do oblasti podnikání?
Mluvčí 2
Eh, plňte si sny, nebojte se, eh, a hlavně buďte dotahovači, protože když chcete, aby se něco stalo, tak i hory se pohnou a vy taky, aby se to stalo realitou.
Mluvčí 1
Děkuju.
Mluvčí 2
Já děkuju za pozvání.
Mluvčí 1
Moc děkuju, že jsi přišla, moc děkuju za to, že jsi tady s náma sdílela, eh, svou cestu a celou řadu tipů na to, jak podnikat a nezbláznit se.
Mluvčí 2
Děkuju.
Mluvčí 1
No a vy, pokud jste to dokoukali až sem, tak eh, sdílejte, lajkujte, komentujte, a já se budu moc těšit na další setkání s dalšími inspirativními hosty.
