Nejsilnější energií je emoce, říká kouč Marian Jelínek

Více než 10 let byl osobním poradcem Jaromíra Jágra, nyní působí jako hokejový trenér a mentální kouč. Marian Jelínek své znalosti nesměřuje pouze na sportovní svět, ale také na ten byznysový. Spolupracuje s podnikateli a manažery. Nyní je i garantem našeho prémiového profesního zaměření Management a psychologie.

Jaký je úkol mentálního kouče?

Mým úkolem je určitá harmonizace „vnitřního prostředí“ člověka a nalezení

tzv. zóny optimálního fungování. Jsem zastánce toho, že každý máme určitý stav, ve kterém podáváme ty nejlepší výkony. Ten stav se snažím identifikovat a následně klienta naučit, jakým způsobem se do něj dostat.

Může manažer úspěšně fungovat bez znalostí psychologie?

Nedovedu si představit, že bych bez znalostí psychologie mohl někoho řídit. Jestliže chcete poznat člověka. Musíte znát jeho slabá i silná místa, pozitivní a negativní stránky. Díky těmto znalostem se k němu snažíte najít cestičku, abyste odemkli jeho potenciál a umožnili mu „bouchnout“, tedy vyrůst a rozkvést.

Existuje nějaká univerzální rada pro řešení krizových situací?

Nejsem zastáncem univerzálních rad či návodů v práci s lidmi, takže vám určitě žádnou takovou nedám. Krizové situace se dají řešit několika způsoby. A jedním z nich je velká informovanost o dané problematice. Často mi připadá, že krizovou situaci řeší lidé, kteří jsou, ať již z toho či onoho důvodu, účelově nastavení. Nejsou o dané problematice dostatečně informovaní a potom situaci řeší tendenčně a dle mého názoru nesprávně.

Největší úspěchy pochází ze seberealizace.

— Marian Jelínek —

Co by podle vás mělo být správnou motivací pro práci?

Myslím, že největší výsledky v historii lidstva nepochází z motivace,

ale ze seberealizace, z emoční vazby. Rybáře taky nikdo nemusí motivovat, aby v neděli

ve 4 hodiny ráno vstával a šel na ryby. Prostě tam jde rád. Takže pro mě je nejsilnější energií emoce, respektive emoční vazba. Touha, nadšení, vášeň. A to motivací nezískáte.

Jakým způsobem se lze nejlépe vyrovnat s neúspěchem?

Záleží na tom, co si pod slovem neúspěch představujete. Myslím si, že tato doba neúspěchy vnímá jako „selhání“ v oblasti kvantifikovatelných parametrů našich životů. Paradoxem současnosti je, že z hlediska těchto parametrů žijeme v nejlepší době lidstva. Ale z hlediska vnitřního nastavení člověka k životu a tzv. indexu štěstí tomu tak není. To je přeci velice alarmující. Zvyšuje se ekonomický blahobyt kolem nás, radikální hédonismus zavládl světem, ale vnitřní nastavení člověka začíná být velkým problémem.

Co tedy definujete jako neúspěch?

Vnitřní boj člověka, který se dostává až na hranici života a smrti. Nebo se dostává do takové situace, že je sice ekonomicky úžasně zabezpečený, ale vnitřně je velmi rozedraný. Mentální koučink pak vede k tomu, aby k tomuto nedocházelo. Když to řeknu velice naivně, aby byl člověk bohatý a zároveň šťastný.