Zdanění těžby ve vesmíru: Sting a NEWTON v čele mezinárodního výzkumu

Lidstvo se nezadržitelně blíží k milníku, kdy začne těžit nerostné suroviny mimo planetu Zemi. Zatímco technologické firmy ve spolupráci s vědci a vesmírnými agenturami vyvíjejí nástroje, které nám těžbu na dalších vesmírných objektech umožní, naši ekonomové z Vysoké školy Sting a Vysoké školy NEWTON začínají řešit, jaká pro ni budou platit daňová pravidla. Ve spolupráci se zahraničními kolegy spojili síly při tvorbě publikace, která přináší pohled na různé scénáře. Nezapomínají ani na dělení daňových výnosů v případě setkání s mimozemskými civilizacemi.

Těžba ve vesmíru (např. na asteroidech, měsících a jiných planetách) už dávno není tématem jen pro fanoušky sci-fi. Jde o reálný cíl, který v následujících staletích změní nakládání s nerostnými surovinami nejen na Zemi, ale také v rámci nově vznikajících kolonií.

Na tento trend reaguje nedávno zveřejněná publikace Important Aspects when Designing a Mining Tax in Outer Space (Důležité aspekty návrhu daně z těžby ve vesmíru), která přímo navazuje na dlouhodobý ekonomický a vesmírný výzkum Vysoké školy Sting a Vysoké školy NEWTON.

Na jejím vzniku pracoval mezinárodní tým. K prorektorovi Pavlu Semerádovi z VŠ Sting a Petrovi Zimčíkovi, vedoucímu Centra ekonomie a datové analytiky z VŠ NEWTON, se přidali Marian Dobranschi z „Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy v rumunském Sibiu a Piotr Luty z polské Wroclaw University of Economics and Business.

Dlouhodobá vize: Daně jako nástroj k udržení míru

Přestože se zdanění vesmírné těžby může na první pohled jevit jako okrajový problém, historické zkušenosti z evropské expanze po dalších kontinentech a vzniku kolonií ukazují opak. Nastavení funkčního a spravedlivého daňového systému bude absolutní nutností pro udržení míru.

Už Semerádův návrh z roku 2023 představil vizi třífázové progresivní daně, která reaguje na postupný vývoj dobývání vesmíru – od eliminace ekonomických nerovností mezi státy na Zemi, přes budoucí osamostatňování vesmírných kolonií, až po možný střet s mimozemskými civilizacemi. Součástí jeho návrhu je zřízení centrálního správce daně a metodika výpočtu daňového základu z běžných cen komodit.

Současný výzkum pracuje s ekonomickými teoriemi

Nová publikace tuto základní myšlenku posouvá ještě dál a odpovídá na otázku, jak takovou daň konkrétně navrhnout. Autoři do svých úvah zapracovali široké spektrum teorií a ekonomických faktorů; jako je inflace na planetě Zemi, hodnota amerického dolaru nebo Lafferova křivka. Zároveň pracovali s Fermiho paradoxem, Drakeovou rovnicí (sloužící k odhadu počtu komunikujících civilizací ve vesmíru) či Kardaševovou škálou, která klasifikuje vyspělost civilizací podle spotřeby energie.

Účetní zásada opatrnosti v mezigalaktickém měřítku

Jedním z nejzajímavějších aspektů je aplikace tradiční „účetní zásady opatrnosti“. Cesty napříč vesmírem a těžba surovin se totiž mohou jednoho dne protnout s teritorii, která si už dříve nárokovala jiná a vyspělejší mimozemská civilizace. V takovém případě by byla kompenzace majetkového prospěchu důležitým předpokladem pro přežití.

Naši vědci proto navrhují, aby lidstvo tento teoretický scénář zohlednilo už v samotné fázi návrhu daní. Z každé vytěžené jednotky vesmírných surovin by se část daňového výnosu odložila stranou jako rezervní fond. Ten by sloužil jako garance pro případné budoucí urovnání majetkových prospěchů a vztahů s dotčenými entitami. Tento krok by podle autorů vedl k mnohem vyšší úrovni bezpečnosti při budoucím vyjednávání o rozdělení a využívání vesmírného prostoru.

Závěrem: Jsme připraveni na budoucnost?

Tato publikace je ukázkovým příkladem toho, jak naše výzkumné týmy překračují tradiční hranice. Ukazuje se navíc, že i účetnictví a daně budou formovat budoucnost lidstva ve vesmíru.

Celou kapitolu si můžete přečíst v nakladatelství Springer Nature.

Více o předchozím výzkumu z roku 2023 najdete v časopise Space Policy.

Pavel Semerád & Petr Zimčík