Těžba ve vesmíru (např. na asteroidech, měsících a jiných planetách) už dávno není tématem jen pro fanoušky sci-fi. Jde o reálný cíl, který v následujících staletích změní nakládání s nerostnými surovinami nejen na Zemi, ale také v rámci nově vznikajících kolonií.
Na tento trend reaguje nedávno zveřejněná publikace Important Aspects when Designing a Mining Tax in Outer Space (Důležité aspekty návrhu daně z těžby ve vesmíru), která přímo navazuje na dlouhodobý ekonomický a vesmírný výzkum Vysoké školy Sting a Vysoké školy NEWTON.
Na jejím vzniku pracoval mezinárodní tým. K prorektorovi Pavlu Semerádovi z VŠ Sting a Petrovi Zimčíkovi, vedoucímu Centra ekonomie a datové analytiky z VŠ NEWTON, se přidali Marian Dobranschi z „Nicolae Balcescu“ Land Forces Academy v rumunském Sibiu a Piotr Luty z polské Wroclaw University of Economics and Business.
Dlouhodobá vize: Daně jako nástroj k udržení míru
Přestože se zdanění vesmírné těžby může na první pohled jevit jako okrajový problém, historické zkušenosti z evropské expanze po dalších kontinentech a vzniku kolonií ukazují opak. Nastavení funkčního a spravedlivého daňového systému bude absolutní nutností pro udržení míru.
Už Semerádův návrh z roku 2023 představil vizi třífázové progresivní daně, která reaguje na postupný vývoj dobývání vesmíru – od eliminace ekonomických nerovností mezi státy na Zemi, přes budoucí osamostatňování vesmírných kolonií, až po možný střet s mimozemskými civilizacemi. Součástí jeho návrhu je zřízení centrálního správce daně a metodika výpočtu daňového základu z běžných cen komodit.
Současný výzkum pracuje s ekonomickými teoriemi
Nová publikace tuto základní myšlenku posouvá ještě dál a odpovídá na otázku, jak takovou daň konkrétně navrhnout. Autoři do svých úvah zapracovali široké spektrum teorií a ekonomických faktorů; jako je inflace na planetě Zemi, hodnota amerického dolaru nebo Lafferova křivka. Zároveň pracovali s Fermiho paradoxem, Drakeovou rovnicí (sloužící k odhadu počtu komunikujících civilizací ve vesmíru) či Kardaševovou škálou, která klasifikuje vyspělost civilizací podle spotřeby energie.
Účetní zásada opatrnosti v mezigalaktickém měřítku
Jedním z nejzajímavějších aspektů je aplikace tradiční „účetní zásady opatrnosti“. Cesty napříč vesmírem a těžba surovin se totiž mohou jednoho dne protnout s teritorii, která si už dříve nárokovala jiná a vyspělejší mimozemská civilizace. V takovém případě by byla kompenzace majetkového prospěchu důležitým předpokladem pro přežití.
Naši vědci proto navrhují, aby lidstvo tento teoretický scénář zohlednilo už v samotné fázi návrhu daní. Z každé vytěžené jednotky vesmírných surovin by se část daňového výnosu odložila stranou jako rezervní fond. Ten by sloužil jako garance pro případné budoucí urovnání majetkových prospěchů a vztahů s dotčenými entitami. Tento krok by podle autorů vedl k mnohem vyšší úrovni bezpečnosti při budoucím vyjednávání o rozdělení a využívání vesmírného prostoru.
Závěrem: Jsme připraveni na budoucnost?
Tato publikace je ukázkovým příkladem toho, jak naše výzkumné týmy překračují tradiční hranice. Ukazuje se navíc, že i účetnictví a daně budou formovat budoucnost lidstva ve vesmíru.
Celou kapitolu si můžete přečíst v nakladatelství Springer Nature.
Více o předchozím výzkumu z roku 2023 najdete v časopise Space Policy.
Pavel Semerád & Petr Zimčík
