Co má dělat vysoká škola, aby vychovala skutečné leadery?

Tradiční akademické vzdělávání se často potýká s obrovským paradoxem. Zatímco univerzitní posluchárny nabízejí bezpečné prostředí a hluboké teoretické základy, reálný svět businessu vyžaduje zcela jiné kvality: pohotovost pod tlakem, schopnost nést riziko, vysokou míru osobní zodpovědnosti a empatický přístup k lidem. Otázka tedy nestojí tak, zda vysokoškolská výuka teorii potřebuje, ale jakým způsobem má akademická půda propojit akademické znalosti s nekompromisní realitou trhu.

Odpovědi na tyto výzvy hledali účastníci prvního setkání Kulatého stolu, který na půdě NEWTON University v Brně proběhl ve spolupráci s Českou manažerskou asociací (ČMA). V otevřené diskusi se potkali zkušení lídři z praxe se studenty profesního zaměření Business Leadership.

Renomované mezinárodní analýzy, jako je World Economic Forum Future of Jobs Report (2023), dlouhodobě ukazují, že mezi klíčové kompetence nadcházející dekády patří vedle analytického myšlení především leadership, flexibilita, odolnost a schopnost neustálého učení. Podobné závěry přináší i studie McKinsey & Company (2023), podle níž úspěšné organizace vyžadují lídry schopné navigovat týmy v podmínkách vysoké nejistoty. Jak ale tyto schopnosti u mladých lidí efektivně rozvíjet, dokud jsou ještě na škole?

Škola jako chráněné prostředí vs. nekompromisní realita firem

Vysoká škola ze své podstaty funguje jako chráněné prostředí. Selhání u zkoušky obvykle znamená pouze využití opravného termínu. V reálném businessu má však každé chybné rozhodnutí konkrétní finanční, časové i lidské dopady. Pokud mají studenti vyrůst v reálné lídry, musí tuto hranici mezi školou a firmou překročit ještě během studia.

Jak na Kulatém stolu zdůraznil Lukáš Rudy, zásadním krokem je dostávat studenty přímo do firemního prostředí. Škola sice poskytuje zázemí, ale teprve reálná firma dá člověku obrazně řečeno „přes prsty“. Podle Rudyho je ideálním nástrojem mini projekt, ve kterém jsou studenti hozeni do vody a mají možnost plavat zcela bez podpůrné sítě. Právě v těchto momentech dochází k nejrychlejšímu profesnímu i osobnostnímu růstu.

Otázku hloubky a délky takové zkušenosti otevřel Petr Střelec. Krátkodobé exkurze či několikatýdenní stáže podle něj pro výchovu lídrů nestačí. Aby měla praxe na odborných pozicích reálný dopad, měla by trvat minimálně jeden rok. Prvních šest měsíců totiž zabere pouhý onboarding a navnímání firemní kultury – teprve v druhé polovině roku získává student dostatečný přehled a odvahu zkoušet reálnější a odpovědnější projekty.

Tento přístup potvrzují i odborné články v Harvard Business Review (2023), které zdůrazňují, že rozvoj leadershipu nefunguje skrze jednorázová školení, ale skrze pohlcující, dlouhodobou zkušenost spojenou s přímou odpovědností. Podobně téma reflektují i české analytické texty v Hospodářských novinách, které upozorňují na rostoucí poptávku firem po absolventech s již vybudovaným manažerským návykem.

Inkubátor nových hvězd a boření mýtu o osamělosti na vrcholu

Propojení akademické sféry s praxí však není jednosměrná ulice, ze které těží pouze studenti. Pro samotné firmy představuje spolupráce se školami strategickou výhodu. Ladislav Chodák připomněl, že právě skrze aktivní studenty mohou firmy systematicky vyhledávat a vychovávat nové manažerské hvězdy ještě předtím, než vstoupí na volný trh práce.

Při výchově budoucích lídrů je však nutné pracovat i s odvrácenou stránkou řídících pozic. Lídři na vysokých postech často čelí tlaku, izolaci a pocitu, že na svá rozhodnutí zůstali sami. Jak detailně rozebírá článek na portálu NEWTON Today Osamělost na vrcholu je přežitek: Proč budujeme Centrum excelence, moderní koncept leadershipu odmítá představu osamělého hrdiny. Vysoká škola musí studentům nabídnout komunitu, mentory a síť peer-to-peer podpory, díky níž pochopí, že sdílení zkušeností a diskuse s ostatními odborníky je projev síly, nikoliv slabosti.

„Pozor, nahoře fouká“: Odvaha, zodpovědnost a zdravé sebevědomí

Vstoupit do manažerské role vyžaduje zásadní proměnu mentálního nastavení. Renata Červenák Nývltová na setkání zdůraznila, že úkolem školy je budovat u studentů pocit osobní zodpovědnosti, zdravé sebevědomí a odvahu dělat těžká rozhodnutí. Je potřeba studenty otevřeně připravit na to, že „nahoře fouká“ – tedy že s vyšší pozicí přichází i nesrovnatelně vyšší větrno v podstatě v podobě tlaku okolí, očekávání vlastníků i odpovědnosti za celkový tým.

Odborná zpráva OECD Skills Outlook (2023) připomíná, že socio-emocionální dovednosti, jako je emocionální regulace, odolnost vůči stresu a schopnost vést dialog, se stávají klíčovým rozlišovacím znakem úspěšných manažerů. Pokud škola nepřipraví studenty na tyto měkké, ale kriticky důležité aspekty řízení, hrozí jim při prvním střetu s realitou brzké vyhoření.

Pohled studentů: Stínování lídrů, první reálné příjmy a lidskost

To, jak tyto principy fungují v praxi, nejlépe dokládá zkušenost samotných studentů programu Business Leadership. Ti v rámci výuky získávají jedinečnou možnost přímo stínovat vrcholové manažery českých i mezinárodních společností, jak dokládá i reportáž Studenti NEWTONu stínují lídry českého businessu.

Při Kulatém stole studenti formulovali své vlastní poznatky o tom, co pro ně má ve vzdělávání nejvyšší hodnotu:

• Kryštof Hanzal: Role školy spočívá v tom, že dokáže otevírat dveře k osobnostem z businessu a zároveň vytváří bezpečný prostor, ve kterém můžete udělat chybu, analyzovat ji a poučit se z ní bez fatálních následků.
• Nela Novotná: Teorie je užitečná, ale klíčové je pokračovat v reálných projektech. Skutečný zlom v přemýšlení přichází v momentě, kdy si na svém vlastním nápadu či projektu vyděláte prvních 10 000 Kč.
• Katrin Skalníková: Reálná praxe a stínování vám dají obrovský prostor a smysl. Stejně cenné jako poznat inspirativní vzory je totiž možnost uvidět u zkušených lidí i chování či postupy, které sami v budoucnu opakovat nechcete.
• Lukáš Dyml: Skutečný leadership v 21. století se neoměřuje pouze čísly a výkony. Zásadním pilířem udržitelného řízení je lidskost, empaťák a hluboké pochopení pro potřeby druhých.

Tento pohled souzní i s trendy popisovanými na magazínu Forbes, který pravidelně poukazuje na to, že mladá generace lídrů vyžaduje od svých mentorů autenticitu, otevřenou zpětnou vazbu a smysluplnost vykonávané práce.

Co tedy musí vysoká škola dělat, aby vychovala leadery?

Závěry z Kulatého stolu i poznatky z globálních výzkumů ukazují jasný směr. Pokud má vysoká škola plnit roli líhne manažerských osobností, musí stavět na následujících pilířích:

1. Integrovat dlouhodobou praxi do kurikula: Krátkodobé stáže nahradit ročními zapojeními do firem a reálnými mini projekty bez záchranných sítí.
2. Umožnit stínování top manažerů: Propojit studenty s lídry přímo při jejich každodenní práci, jak to realizuje program Business Leadership.
3. Podporovat kulturu přijetí chyby: Vytvořit prostředí, kde chyba není důvodem k trestu, ale impulsem k reflexi a posunu.
4. Stavět na komunitě a mentorství: Přecházet osamělosti na vrcholu budováním pevných vazeb a Centra excelence.
5. Rozvíjet lidskost a socio-emocionální dovednosti: Vychovávat lídry, kteří rozumí nejen ekonomickým ukazatelům, ale především lidem, které vedou.

Na NEWTON University věříme, že právě tato kombinace akademické náročnosti, lidského přístupu a intenzivního propojení s reálným businessem je jedinou udržitelnou cestou k výchově osobností, které budou utvářet budoucnost českého i světového prostředí.

Seznam použitých zdrojů

• Allen, S. J., & Burnside, R. M. (2023). Leadership Education in Practice: Experiential Learning in Higher Education. Journal of Leadership Education, 22(3), 45–58.
• Carucci, R. (2023). What Makes a Great Leadership Development Program. Harvard Business Review. Dostupné z: https://hbr.org/2023/03/what-makes-a-great-leadership-development-program
• Forbes CZ. (2024). Mladá generace v byznysu: Jak mentoring proměňuje český leadership. Forbes Česko. Dostupné z: https://forbes.cz/
• Hospodářské noviny. (2023). Jak české vysoké školy propojují teorii s praxí a co požadují firmy od absolventů. HN.cz. Dostupné z: https://hn.cz/
• McKinsey & Company. (2023). Developing Global Leaders: Building Leadership Capabilities for an Uncertain World. McKinsey Insights. Dostupné z: https://www.mckinsey.com/capabilities/people-and-organizational-performance/our-insights
• NEWTON Today. Osamělost na vrcholu je přežitek: Proč budujeme Centrum excelence. NEWTON Today. Dostupné z: https://newton.today/osamelost-na-vrcholu-je-prezitek-proc-budujeme-centrum-excelence/
• NEWTON Today. Studenti NEWTONu stínují lídry českého businessu. NEWTON Today. Dostupné z: https://newton.today/studenti-newtonu-stinuji-lidry-ceskeho-businessu/
• OECD. (2023). OECD Skills Outlook 2023: Skills for Resilient Societies. OECD Publishing. https://doi.org/10.1787/3a5d0121-en
• World Economic Forum. (2023). The Future of Jobs Report 2023. World Economic Forum. Dostupné z: https://www.weforum.org/reports/the-future-of-jobs-report-2023/