Navazující magisterské studium: myslet dál než na správnou odpověď

Tvrzení, že vysokoškolské studium je pouze cestou k titulu, naštěstí přestává platit. V našem NEWTON světě je titul formálním zakončením studia, ale mnohem důležitější je, co se děje v období, než ho získáte. 

Vysokoškolské studium především proměňuje způsob, jakým člověk přemýšlí o světě, rozhoduje se a řeší problémy.  Navazující magisterské studium nepředstavuje pouze pokračování bakalářského vzdělání ani prosté rozšíření odborných znalostí. Jeho podstatou je hlubší proměna způsobu, jakým student přemýšlí o sobě, o studovaném oboru, o poznání i o světě kolem sebe. Zatímco bakalářské studium často slouží k osvojení základních pojmů, metod, teorií a odborného jazyka, magisterský stupeň studia může být prostorem, ve kterém se student učí s těmito znalostmi samostatněji, kritičtěji a odpovědněji zacházet. 

Pouhé znalosti nestačí

Tradiční představa vysokoškolského vzdělávání často pracuje s jednoduchou logikou: čím více informací člověk získá, tím lépe je připraven na profesní život. Současný svět však ukazuje, že samotné znalosti nestačí.

Bakalářské programy vás vybaví základním odborným aparátem. Víte, jak spočítat cash flow, jak postavit marketingový trychtýř nebo jak pracovat s nástroji generativní AI. 

Studie zaměřená na myšlení vysokoškoláků, kterou realizovala naše vyučující a psycholožka Barbora Pánková, ukazuje, že zejména v ranějších fázích vysokoškolského studia může u studentů přetrvávat spíše černobílé vnímání světa. To je typické i pro bakalářský stupeň, kdy studenti často hledají „jednu správnou odpověď“, jasný návod nebo jednoznačné řešení. V této fázi mohou přirozeně očekávat, že jim správný směr ukáže autorita, například vyučující, nadřízený, odborný text nebo metodika. 

Businessové prostředí v dnešní době je velmi proměnlivé. Firmy i organizace dnes fungují v prostředí vysoké nejistoty. Manažeři, podnikatelé i specialisté se stále častěji setkávají s problémy, které nemají jedno jediné správné řešení. Špičkoví lídři neřeší školní úlohy s jasným zadáním, ale potýkají se se špatně strukturovanými problémy (ill-structured problems), kde chybí data, proměnné se mění pod rukama a neexistuje žádný předem vyvinutý algoritmus. Právě schopnost orientovat se v komplexitě, pracovat s různými perspektivami a rozhodovat se v situacích, kdy chybí jasný návod, se stává jednou z nejcennějších kompetencí současnosti.

Abychom v tomto chaosu uspěli, musí naše mysl upgradovat na úroveň postformálního a relativistického myšlení. Podle teorie relativistického postformálního myšlení americké profesorky Jan D. Sinnott, jejííž metodiku Pánková aplikovala na české vysokoškolské prostředí, se zralá mysl stratéga vyznačuje schopností tolerovat paradox, vnímat skrytou komplexitu a činit subjektivní rozhodnutí o povaze „pravdy“ tam, kde žádná absolutní pravda neexistuje.

Právě v tomto smyslu může navazující magisterské studium představovat kvalitativní změnu proti bakalářskému stupni. Student se již nemá pouze učit „správné odpovědi“, ale má být veden k tomu, aby dokázal rozpoznat, že v odborné i profesní realitě často neexistuje jediné správné řešení. Učí se porovnávat různé přístupy, zvažovat jejich přednosti a limity, formulovat vlastní stanovisko a nést za něj odpovědnost. Znalost se tak mění v úsudek.

Od jedné správné odpovědi ke světu mnoha možností

Jedním z nejzajímavějších poznatků vývojové psychologie je skutečnost, že dospělost automaticky neznamená dosažení vyšší úrovně myšlení. Americký psycholog William Perry popsal, že mladí lidé často vstupují do vysokoškolského studia s tendencí vnímat svět dualisticky. Hledají správné odpovědi, očekávají jasné autority a předpokládají, že většina problémů má jedno řešení. Postupně však zjišťují, že realita je složitější.

Bakalářská úroveň bývá vnímána jako přípravná. Jak ve své analýze českého akademického prostředí uvádí profesor Janíček v Technickém týdeníku, standardní krátká stopáž bakalářského studia zkrátka často neposkytuje dostatek prostoru pro to, aby do posluchače byly plně vtěsnány hluboké znalosti a komplexní systémové vazby.

Teprve navazující magisterské studium institucionalizuje přechod k plné profesní roli. Procházíte v něm dvěma klíčovými transformačními procesy, které Barbora Pánková definuje jako základní pilíře vysokoškolského zrání:

• Decentrace myšlení (úbytek egocentrismu): Učíte se odosobnit od kritiky. Věcná kritika vašeho businessového projektu už neznamená útok na vaši integritu. Získáváte nadhled, jste schopni konstruktivně debatovat a měnit své názory na základě validních argumentů.
• Centrace cílů: Vaše myšlení se obrací dovnitř. Rozvíjí se interní locus of control – hluboké vědomí vlastního hybatelství. Přestáváte čekat, co po vás chce systém, a začínáte sami definovat cíle, strategie a nést plnou odpovědnost za svá businessová rozhodnutí.

Barbora Pánková ve své práci navazuje na teorii postformálního myšlení Jan D. Sinnott, podle níž se vyspělejší způsob uvažování vyznačuje schopností přijmout relativitu pohledů, pracovat s rozpory a chápat, že různé situace mohou vyžadovat různá řešení (Pánková, 2021; Sinnott, 1998). Nejde o rezignaci na pravdu nebo odbornost. Naopak. Jde o schopnost rozpoznat, že komplexní problémy vyžadují komplexní přístup. Právě tento posun bývá jedním z nejvýznamnějších rozdílů mezi bakalářským a navazujícím magisterským studiem.

Architektura navazujícího magisterského studia na NEWTONu

Navazující magisterské, chcete-li Inženýrské, studium na NEWTON University záměrně odbourává akademický formalismus. Celý program stavíme tak, aby stimuloval postformální myšlení prostřednictvím specifických, prakticky orientovaných modulů.

Diplomová práce jako strategický projekt pro váš business.

Bakalářská práce ověřovala vaši schopnost pracovat s odbornými zdroji a vyřešit izolované praktické zadání. Diplomová práce jde dál a zaměřuje na hlubší a samostatnější uchopení odborného problému, při němž student již pouze nepřebírá poznatky, ale kriticky je propojuje, interpretuje a využívá k formulaci vlastního odborného stanoviska. Cílem navazujícího studia je vychovat skutečné profesionály. Na NEWTONu vás proto nenecháme psát teoretické elaboráty, které skončí v šuplíku. 

Vedeme studenty k tomu, aby identifikovali reálný, komplexní problém ve svém současném zaměstnání nebo vlastním podnikatelském prostředí. Vaše diplomová práce je nástrojem, kterým toto konkrétní kritické místo (businessový bottleneck) vyřešíte skrze odborný výzkum a multikauzální analýzu. Výstupem je hotová strategie, metodika či návrh s okamžitým uplatněním v praxi.

Proměna způsobu uvažování se v magisterském stupni studia neodehrává pouze při psaní závěrečné práce. NEWTON vede studenty k hlubšímu a samostatnějšímu uvažování zejména tím, že je staví před reálné odborné a manažerské situace. Tuto změnu podporuje prací na případových studiích, projektovou výukou, diskuzemi, týmovou spoluprací, zapojením odborníků z praxe a průběžnou zpětnou vazbou. Student se prostřednictvím sdílení rozdílných názorů a pohledů učí, že problémy často nemají jediné správné řešení, ale více možných variant. Rozvíjí kritické myšlení, pokoru k vědění, schopnost promýšlet širší souvislosti a rozhodovat se odpovědně i v situacích nejistoty.

AI a procesní automatizace

Bakalářská úroveň AI je o exekutivě: jak napsat prompt do ChatGPT nebo jak vygenerovat obrázek. Na magisterském stupni se stáváte architektem firemních ekosystémů. Přinesete vlastní případovou studii nebo analyzujete reálný provozní uzel firmy, navrhnete implementaci velkých jazykových modelů (LLM), autonomních AI agentů, digitalizace a automatizace procesů tak, abyste propojili technologické možnosti s ekonomickou efektivitou (poměr cena vs. výkon). Přesně to vyžaduje globální transformace: trh už nepotřebuje lidi, kteří AI nástroje pouze používají, ale ty, kteří je dokáží systémově integrovat do firemní strategie.

Komunikační dovednosti pod vedením špiček z praxe

V modulu Komunikační a prezentační dovednosti pod vedením Zdeňka Mikulky a Mariana Jelínka ml. neprobíhá nácvik líbivých gest. Učíte se kognitivní flexibilitě v interakci s lidmi – vyjednávat v krizových situacích, obhájit nepopulární strategická rozhodnutí před akcionáři a interpretovat komplexní data srozumitelným způsobem.

Navazující magisterské studium není pro každého

Pokračování v navazujícím magisterském studiu není pro každého. Vyžaduje čas, energii i ochotu vystoupit z komfortní zóny. Pokud však bakalářské studium představuje budování odborných základů, navazující magisterské studium je často obdobím, kdy se člověk učí přemýšlet jako skutečný profesionál.

Nejde jen o rozšíření znalostí. Jde o rozvoj schopnosti orientovat se v nejistotě, pracovat s komplexitou, kriticky vyhodnocovat informace a vytvářet vlastní řešení. A právě tyto schopnosti dnes rozhodují o tom, kdo bude pouze reagovat na změny, a kdo je bude aktivně vytvářet.

Chci vidět nabídku navazujícího studia

Zdroje

• HAZARI, A. et al., 2019. Factors Influencing Identity Formation in Engineering Postgraduate Students. IEEE Transactions on Education, 62(4), 245–254.
• HAŇKA, R. a M. JANÍČEK, 2010. Připravenost bakalářů pro technickou praxi. Technický týdeník. roč. 58, č. 14, s. 12-13. ISSN 0040-1064.
• HAZARI, A. et al., 2019. Factors influencing identity formation in engineering postgraduate students. IEEE Transactions on Education. roč. 62, č. 4, s. 245-254. ISSN 0018-9359.
• HUGHES, B. et al., 2018. Engineering identity formation among university students: The role of research and internships. In: Proceedings of the Fronties in Education Conference (FIE). San Jose, CA, USA, 3–6 October 2018. New York: IEEE, s. 1-8. ISBN 978-1-5386-1234-5.
• KEGAN, Robert, 1994. In Over Our Heads: The Mental Demands of Modern Life. Cambridge: Harvard University Press. ISBN 978-0674445888.
• KUHN, Deanna, Richard CHENEY a Michael WEINSTOCK, 2000. The development of epistemological understanding. Cognitive Development. roč. 15, č. 3, s. 309-328. ISSN 0885-2014.
• LIQUETE, E. et al., 2025. Engineering identity in the European Higher Education Area: Diversity and pedagogical implications. European Journal of Engineering Education. roč. 50, č. 2, s. 112-128. ISSN 0304-3797.
• PÁNKOVÁ, Barbora, 2021. Kognitivní vývoj v období vysokoškolského studia. Praha. Disertační práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, Katedra psychologie. Vedoucí práce Miloš Kučera.
• SINNOTT, Jan D., 1998. The Development of Logic in Adulthood: Postformal Thought and Its Applications. New York: Springer Science & Business Media. ISBN 0-306-45723-7.
• WORLD ECONOMIC FORUM, 2025. The Future of Jobs Report 2025. Geneva: World Economic Forum. Dostupné z: https://www.weforum.org/publications/the-future-of-jobs-report-2025/
• ČESKO, 1998. Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). In: Sbírka zákonů České republiky. roč. 1998, částka 39. Dostupné také z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1998-111