Mluvčí 1
Vítejte u další epizody podcastu Úspěšní, u jeho speciální edice, kterou připravujeme s Českou manažerskou asociací a přinášíme rozhovory s inspirativními lídry a lídryněmi, kteří se nebojí převzít odpovědnost a měnit svět kolem sebe. Dnes se podíváme do světa technologií, inovací a leadershipu ve velkém a současně velmi lidském měřítku. Mojí spolumoderátorkou je Olga Gerstlová, prezidentka České manažerské asociace. Olgo, vítej.
Mluvčí 2
Děkuji, to je milé přivítání.
Mluvčí 1
A představ nám prosím našeho hosta.
Mluvčí 2
Naším dnešním hostem je doktor inženýr Dalibor Kačmář, technologický a bezpečnostní ředitel společnosti Microsoft pro Českou a Slovenskou republiku. Je to člověk, který se pohybuje na špičce technologické inovace a zasazuje se o rozvoj digitální společnosti a věnuje se kybernetické bezpečnosti a zároveň aktivně propojuje byznys se státem, akademickou sféru s praxí. A i pro širokou veřejnost dělá popularitu svého oboru.
Mluvčí 1
Dalibore, každého se na úvod ptáme, co mu udělalo v posledních dnech největší radost, tak co to bylo u tebe?
Mluvčí 3
Já bych mohl zmínit určitě mnoho věcí, ale asi přidám jednu ze soukromého života. Dcera studuje na Karlově univerzitě na lékařskou fakultu a musím říct, že ten obor je velmi těžký, zejména teda v prvním ročníku. A zatím se jí teda velmi daří a teď dokončila takovou velkou část toho studia, chystá se na zkoušku a myslím si, že jí to dopadne dobře, takže tohle mi dělá velkou radost.
Mluvčí 1
Je to na tobě vidět. Málokdo si pod rolí technologického bezpečnostního ředitele představí člověka, který vystupuje v médiích, přednáší na univerzitách a zároveň vyjednává s vládními institucemi. Jak se tvá profesní cesta vyvíjela až do tohoto okamžiku?
Mluvčí 3
Jak já mám tu svoji kariéru rozdělenou vlastně na takové dvě velké části. První byla ryze akademická, když jsem působil na řadě vysokých škol, samozřejmě počínaje Českou republikou, ale potom následně v zahraničí, v Anglii, ve Spojených státech a ve Finsku. No nicméně už během téhle akademické části jsem spolupracoval externě s firmou Microsoft a po 12 letech se ukázalo, že byl čas přestoupit do té druhé části, komerční, a to už je dneska skoro 23 let, kdy jsem teda nastoupil do společnosti Microsoft a tam od ryze technických a technologických rolí jako vývojář přes různé manažerské role a různě velké týmy jsem dospěl až do toho role, kde jsem dnes, tedy technologického a bezpečnostního ředitele.
Mluvčí 1
Microsoft propojuje technologie, byznys, vliv na celou společnost. Co jsou pro tebe ty zásadní benefity nebo hodnoty, na kterých stavíš svou kariéru v Microsoftu?
Mluvčí 3
Těch bych řekl hodnot je několik. Začal bych asi transparentností. To je věc, která je pro mě strašně důležitá a kterou vyžaduju jednak od té firmy, ale zároveň ji vyžaduju od všech svých spolupracovníků a případně podřízených. Tak to je první. Druhá je spolehlivost, protože v takovéhle velké organizaci nikdo nefunguje sám za sebe. Vždycky fungujeme jako tým, společně přispíváme k různým cílům nebo úkolům a bez toho, pokud bychom byli sebelepší jako jednotlivci, tak jako tým bychom mohli selhat. No a třetí asi je jakási míra profesionality, protože od takhle velké organizace nebo firmy s tak velkým dopadem na miliony uživatelů po celém světě ty produkty a služby musí mít tu kvalitu, která se očekává. Tak to jsou asi tři z mnoha, které bych zmínil.
Mluvčí 1
Ty jsi zmínil, že jsi v Microsoftu 23 let.
Mluvčí 3
Ano.
Mluvčí 1
Kde bereš inspiraci pro nějaký svůj další rozvoj?
Mluvčí 3
Já teda musím říct, že mezi mých osobních několik priorit patří vzdělávání. Ono to nějak asi je predeterminované i tím, že jsem v tom vzdělávacím procesu působil a tím, že opravdu jsme v řadě technologií dnes tento rok 50 let, že jo, od založení Microsoftu jsme lídrem, tak a ty technologie se vyvíjí tou rychlostí, tak vlastně to vzdělávání se a čerpání té síly z těch technologických inovací je jedna část, která mě jako drží a posouvá dopředu. A druhá teda musím říct, že za pomalu toho čtvrt století fungování v té firmě se i ta organizace strašlivě změnila. Vzpomínám, když jsme tady v Microsoftu měli první kancelář a ta měla řádově 10 lidí. Dnešní naše kanceláře, včetně vývojového centra, mají dohromady nějakých 1200, 1300 lidí, takže vlastně z garáže se z toho stala jako velká firma a s tím jsou spojené i všechny změny, které se týkají řízení firmy a všech procesů a fungování.
Mluvčí 1
Já bych chtěl víc.
Mluvčí 3
Tak to jsou změny, jako které člověka jako nenechají ustrnout a které ho posouvají dopředu.
Mluvčí 1
Já bych chtěl vypíchnout, kolik z tebe srší energie, když mluvíš o tom, že ji bereš z toho vývoje, z těch technologických změn a podobně, protože si myslím, že ten většinový názor ve společnosti je takové jako zděšení a strachy a podobně. A já se k tomu musím připojit, protože mě technologie taky fascinují a vlastně mi tu energii dodávají. Předávám slovo Olze.
Mluvčí 2
Já bych se tě ráda zeptala, protože máš v Microsoftu velké množství horizontálních spolupracovníků a ne žádné přímé podřízené, jak se tady v takové situaci buduje důvěra spolupráce?
Mluvčí 3
Je to pravda, v té současné roli opravdu nemám přímé podřízené. V mých předchozích ředitelských rolích naopak jsem zase třeba míval velké množství podřízených. A na první pohled pro, řekněme, typického manažera se tohle může zdát jako sen, být generálem bez přímých podřízených nebo vojska. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že pokud je vaším vojskem vlastně celá ta pobočka nebo firma a vy jim nemůžete něco přikázat, dát povel, tak o to víc potřebujete ten leadership, aby za vámi přirozeně šli a zformovali se teda do šiku toho obchodního nebo pracovního. Takže tady se může zdát, že taková role, která nemá přímé podřízené, může být jednoduchá. Já bych řekl, že v některých situacích naopak je daleko náročnější na to, abyste byli schopni všechny ty, kteří vytváří ten společný tým, vést dopředu. A jak to dělat? No tak poslouchat na jedné straně, protože jednoduchými příkazy jako nic nenapravíte nebo nic nedokážete. A druhá věc je být tím, kdo opravdu je schopen ukázat i ten směr, vést. Bez toho jste jenom úředník, takže je to kombinace tady těchto dvou za mě.
Mluvčí 2
A necítíš se někdy sám?
Mluvčí 3
V žádném případě. Vzhledem k tomu, že můj tým není jenom československý, protože za toto teritorium odpovídám, ale je jako mezinárodní. Já mám dneska daleko více, bych řekl, kontaktů s kolegy po celém světě, tak v žádném případě se necítím osamostatněný.
Mluvčí 2
A jak bys popsal a přiblížil víc ještě ten svůj styl vlastně vedení, řízení?
Mluvčí 3
Jo, já bych to nazval, mně se, kdysi jsem prošel řadou kurzů a jeden kurz byl veden směrem k situačnímu leadershipu. To znamená, že nemáte jeden styl managementu, jeden způsob vedení, ale pro danou situaci a pro danou oblast prostě musíte zvolit ten nejvhodnější, který se k tomu hodí. A někdy může být více direktivní, někdy může být více benevolentní a nejdůležitější je ne ten styl jenom ovládat, ale rozpoznat, kdy máte použít který.
Mluvčí 2
To je velmi zajímavé.
Mluvčí 3
To je podle mě na celém tom jako situačním leadership přístupu asi nejsložitější, jak rozpoznat, který způsob zrovna zvolit pro danou oblast. Nechci říct, že mám na to patent, ale pravděpodobně časem jsem si možná nějakou zkušenost vypěstoval.
Mluvčí 2
Vytvořil jsi dovednost, kterou aplikuješ vlastně.
Mluvčí 3
Tak.
Mluvčí 2
A já bych se chtěla ještě zeptat, protože o vaší společnosti je známo, že se vlastně věnuje udržitelnosti a jaký důraz a v čem kladete v Microsoftu na to téma vlastně udržitelného rozvoje?
Mluvčí 3
Ono je to hodně spojeno se způsobem, jakým dneska vlastně poskytujeme naše služby. Historicky jsme byli výrobci softwaru, který jste si prostě koupili na nějakém médiu, disketách, CD nebo něčem jiném a nainstalovali na svých počítačích. Dneska od doby, kdy teda vznikly cloudové technologie a Microsoft se stal nejenom výrobcem, ale i poskytovatelem těch služeb, tak s tím se pojí řada otázek právě spojených s tou udržitelností, od spotřeby elektrické energie a teda dopadem na produkci nějakých skleníkových plynů, jako je CO2, přes spotřebu vody, přes recyklaci materiálu. I dneska tady tyhle všechny technologie strašlivě rychle zastarávají a musí se vyměnit, aktualizovat nejenom softwarově, ale i ten hardware, budovy a to všechno má svoji jakousi stopu. Takže Microsoft už před lety deklaroval, že chceme být do roku 2030 CO2 negativní, ne neutrální, ale negativní, to znamená zpětně nějakým způsobem recyklovat tu uhlíkovou stopu, plně nezávislí na spotřebě vody. Mhm. A dneska už například vlastně eh majoritu eh třeba toho silikonu, který je ve všech těch počítačích a zařízeních, už my dneska jako recyklujeme, takže jako nezůstává žádná odpadová stopa eh po provozu takových datových center.
Mluvčí 2
Děkuji.
Mluvčí 1
Já bych se chtěl zeptat na eh na to, co všechno obnáší proces, který vede k tomu, že se Microsoft stal prvním certifikovaným poskytovatelem cloudových řešení pro veřejnou správu. Eh, dokážeš v tom najít ty klíčové milníky?
Mluvčí 3
Eh, těch milníků je několik. My jsme stáli teda, bych řekl, se zbytkem tady průmyslu, který působí v České republice. Ještě předtím, než tady tyhle požadavky začaly platit, tak jsme se snažili nějakým způsobem eh formovat eh ty požadavky a legislativu, která která na nás tady na všechny dopadá, tak, aby na jedné straně eh dovedla postihnout to, co postihnout má, a to je eh důležitá bezpečnost informačních systémů, které využívá státní správa pro provoz systémů, eh, eh, ale na druhé straně eh nekladla nějaké úplně nepřekonatelné bariéry, které by eh z České republiky eh udělaly eh IT muzeum. Mhm. Eh, tak tak to byl asi ten ten první krok, tak a je to v řadě jiných oblastí, kdy prostě potřebujete balancovat tu eh ty požadavky nějakého regulačního rámce versus omezení nějakého rozvoje a inovací a podnikání. No a následně eh začal teda eh ten proces samotného schvalování. Musím říct, že při množství služeb a produktů, které Microsoft vyrábí, eh, jenom aby pro představy vaši a posluchačů, eh, máme registrováno někde ke dvěma stovkám různých služeb, eh, cloudových a nebo verifikovaných, eh, tak pro každou z nich se musely jak vypracovat podklady relativně velmi důkladné a technicky a a právně a takový proces vlastně nám zabral skoro dva roky. Eh, musím říct, že byl bolestivý, jako to nebudu zastírat, eh, a opravdu intenzivní. Eh, Česká republika v tomhle patří určitě mezi země, eh, na předních příčkách světa, eh, v míře svých požadavků. Eh, no, výsledek je ale, že jsme nakonec byli schopni a dodneška jsme jediným poskytovatelem, eh, který má tady takovouhle úroveň prověření, eh, pro poskytování cloudových služeb pro informační systémy veřejné správy. Eh, a eh, samozřejmě i do budoucna to je relativně velký závazek, protože to není jednorázový proces a on se musí prostě s jistou frekvencí opakovat, eh, protože samozřejmě ty služby se inovují a na druhé straně vzniká prostě řada novinek a ty se musí do tady téhle verifikace znovu jak zařadit.
Mluvčí 1
Ty jsi velmi aktivní ve vzdělávání, co tě motivuje k tomu vzdělávat lidi o technologiích?
Mluvčí 3
Asi dva důvody. První věc, eh, předávat nějakou zkušenost a znalost, kterou člověk za ty roky nabyl, a je škoda si ji nechat pouze pro sebe. A druhá věc je, kterou určitě každý z nás nebo z vás i zažívá, a to je, eh, jako překládat ty složité technické, eh, oblasti do toho lidského jazyka. Eh, vidíme to na denní bázi, eh, dneska s umělou inteligencí, eh, jak něco, co bylo na začátku relativně jednoduché, se stává čím dál tím komplikovanějším a složitějším. A, eh, na jedné straně, eh, přínosy jsou jasné, ale pokud tam nebudeme mít tu stránku toho vzdělávání a a a přenosu těch zkušeností, tak vlastně takovou technologii třeba nemusí lidé používat do míry, do které by mohli a která by jim mohla pomoci v jejich osobních nebo pracovních ambicích.
Mluvčí 1
Microsoft podporuje rovné šance, ale taky zapojení zaměstnanců do tvorby hodnot. Jaké ingredience má recept na to, aby si každý zaměstnanec uvědomoval, že je součástí něčeho, co ho přesahuje?
Mluvčí 3
Ta, já bych řekl, že já bych to asi ilustroval možná na sobě a já doufám, že i stejný přístup mají moji kolegové. Když pracujete pro takovou velkou firmu, tak ta firma vám vždycky nastaví nějaké cíle nebo jiné měřitelné výstupy, za které vás hodnotí a kterými prokazujete, že jste muž nebo ženou na svém místě. Nicméně já jsem vždycky přemýšlel nad tím, co s těma všema technologiemi a investicemi, které třeba se tady odehrávají v České republice, se dá udělat něco víc, něco víc než, řekněme, uspokojit akcionáře, ale co přinést té společnosti. A takhle bych asi mohl dát několik příkladů, kdy vlastně my jsme byli jedna z prvních zemí, která třeba, eh, podpořila, eh, vzdělávání v České republice a přinesení IT prostě do do všech úrovní vzdělávání, eh, což byla iniciativa, která se jmenovala Partneři ve vzdělávání. Já jsem měl tu čest stát u jejího počátku. Eh, následně, eh, vlastně když přišly cloudové služby, eh, tak jsme začali přemýšlet, jak zase Českou republiku nenechat někde v pozadí, eh, zemí, které přicházejí v druhé nebo třetí vlně, ale Česká republika vlastně před nějakými 10 lety, 15, byla vlastně jedna nejrychleji rostoucích zemí v České republice, teda pardon, na světě v adopci cloudových technologií. Eh, a a díky tomu možná dneska jsme i technologicky na výši, eh, ve srovnání třeba s některými jinými zeměmi v našem v okolí. Takže to jsou vždycky věci, které mě jako zajímaly, a tady jsi zmínil právě třeba ta provazba na nějaké jednání s nějakými vládními představiteli nebo špičkami, což jsou věci, které vždycky mají tu pracovní rovinu a potom tady takovou tu rovinu, která jde za za hranici té práce.
Mluvčí 1
Dokážeš najít u sebe nějaký neviditelný nebo nezřetelný dopad tvojí práce, který, eh, vlastně ostatní ani nemusí vidět, ale ty víš, že tam je?
Mluvčí 3
Já já jsem rád, že, eh, díky těm aktivitám, které dělám, eh, tak v poslední době, eh, jsem často zván, eh, k nějakým jako diskuzím ve veřejném prostoru, které právě jdou jako za hranici toho byznysu. Eh, my jsme teď na půdě Newton University nebo vysílacího studia Newton University, která zároveň sedí v místě, eh, kde se odehrává každý rok konference Fórum 2000. A, eh, já teda musím říct, že před pár lety, když mě poprvé pozvali jako speakera na Fórum 2000, abych hovořil o věcech týkajících se ochrany demokracie a vlivu třeba IT technologií na demokracii, eh, tak to bylo pro mě jako obrovské potěšení a od té doby se mi to daří každý rok být mezi těmi zvanými speakery. A tady já vidím jako tu hodnotu, která jde za právě za za za ten byznys, protože tady diskutujeme věci, které nemají s tím obchodem nic společného, ale mají společného s lidstvem, eh, s udržením si, eh, demokracie v naší společnosti a samozřejmě nějakým případným vlivem technologie na tuhle oblast.
Mluvčí 1
Mhm. Microsoft také podporuje různé hackathony, vzdělávací pátky nebo nebo vzdělávací platformu Microsoft Garage. Proč je tebe, proč je podle tebe důležité, aby lidé tvořili nové věci?
Mluvčí 3
Tady tenhle přístup těch hackathonů a nebo jiných podobných eventů je důležitý v tom, že vlastně ti ti, se kterýma to organizujeme nebo děláme, tam nepřichází jako prostí konzumenti, ale jako firmy nebo jednotlivci, kteří mají nápady a někdy je neví, jak je mají vyřešit, ale ví, čeho chtějí dosáhnout. A během takového hackathonu nebo nebo nebo podobné události, eh, právě tou týmovou práci se ve většině případů podaří, eh, převést tu myšlenku v ten cíl a a ukáže se, že ta technologie je jakýmsi nástrojem, ale důležitá je ta, eh, ta představa a ten ta inovace, která je často v hlavách těch koncových uživatelů a firem, eh, ne těch, eh, výrobců těch technologií. A musím říct, že to je vždycky jako obrovská, obrovská jednak zábava, ale i v mnoha případech poučení, eh, k čemu všemu a za jakým účelem se ty technologie jdou použít. Takže za mě je to úžasný, úžasný nástroj, úžasný přístup k tomu, jak, eh, dát často technologiím, které jsou, řekněme, studené, nějaký smysl.
Mluvčí 1
Kde ty osobně čerpáš inspiraci?
Mluvčí 3
Já já čerpám inspiraci, mám několik, eh, lídrů, eh, ať v jako ve firmě Microsoft, tak mimo, které sledují a a snažím se jaksi, eh, koukat, eh, na jejich názory a a a inspirovat se jimi, eh, ale na druhé straně, eh, velkou inspirací je mi moje rodina, eh, která mě nejenom podporuje, ale v mnoha případech jako mi dává na řadu věcí docela otevřený feedback, eh, nebojí se, eh, ho vyjádřit a, eh, pokud na to máte úchop, tak tak je tak je to dobře.
Mluvčí 1
Používáš něco, co by ti pomáhalo s nastavováním priorit?
Mluvčí 3
Eh, zdravý rozum, eh, pravděpodobně asi nejčastěji a a potom samozřejmě se řídím tím, kdo vám tu prioritu dá, že jo, ale povětšinou je to můj zdravý rozum.
Mluvčí 1
Tak pojďme na manažera roku.
Mluvčí 4
Ano, tak děkuji. Eh, já bych se Dalibore ráda zeptala, jak vlastně proběhla tvoje nominace a přihláška na ocenění Manažer roku?
Mluvčí 3
Eh, bylo to relativně snadné, protože vlastně rok předem, eh, se této této soutěže, eh, účastnila, eh, moje tehdy šéfová Violeta Luku, eh, generální ředitelka Microsoftu Česká republika a Slovensko a podařilo se jí teda vyhrát jednu z kategorií, eh, manažera, zahraničního manažera.
Mluvčí 4
To ocenění.
Mluvčí 3
A, eh, takže jsem u toho nějakým způsobem, protože jsme spolu velmi úzce spolupracovali, eh, tak tak jsem nějakým způsobem u toho byl. No a když o rok později, eh, vlastně byla vyhlášena nová kategorie, eh, CTO roku, tak ve spolupráci s naší mluvčí, eh, a a šéfkou komunikace Karolínou Křiženeckou jsme si řekli: "No tak proč proč to nezkusit ještě o rok později, eh, v kategorii CTO, protože jsme si řekli, že asi máme co říct a a ten příběh by mohl být zajímavý a silný." No a, eh, a opět se to podařilo.
Mluvčí 4
Tvé ocenění to potvrdilo. Já bych se ještě ráda zeptala, v čem si myslíš, že je přínos pro, eh, manažery a manažerky, když se přihlásí do tohoto ocenění, té soutěže?
Mluvčí 3
Pro mě, tak se jak jsem byl úplně novej, eh, v téhle soutěži, tak nejdříve to mělo samozřejmě tu osobní rovinu, eh, která byla jako velmi intenzivní a a a samozřejmě, eh, vám přinesla jakousi viditelnost, ale musím říct, že, eh, aniž jsem dopředu tušil, tak vlastně celá ta soutěž měla takové echo, bych to nazval, které probíhá celý rok, eh, při různých příležitostech nebo nebo akcích, které jsou pořádány jak pro manažery, tak třeba pro studenty, eh, univerzit, eh, kde mám možnost vystupovat a předávat ty zkušenosti. Tak to mně přijde jako ještě ne, že jak jako mašlička na na nějakém dárku, ale stejně důležitá věc, jako je to samotné ocenění, schopnost, eh, předávat ty zkušenosti nebo podílet se s nimi, ať ať s profesionály, a nebo s těmi, co teprve profesionály budou.
Mluvčí 4
No, já bych ti poděkovala za tvou účast na konferenci Manažer roku, která proběhla tady v Praze na Newton University, a tam jsme vlastně spustili nový projekt Stínování manažerů, to znamená absolventy univerzity. Jaký z toho měl pocit, když vlastně ten projekt začal a stal se s jeho účastníkem?
Mluvčí 3
Eh, my my máme takovej program i i ve firmě, kdy máme možnost jako dát prostor studentům, eh, se podívat, jak to u nás chodí a vypadá, a a vlastně třeba si rozmyslet, jestli IT a nebo prostředí korporace je to, co budete chtít jednou dělat. A když jste přišli tady s tímhletím programem i pro vaše studenty, tak tak jsem to jenom přivítal, protože tu zkušenost mám, a musím říct, že jste vybrali teda, nebo se vybral, teď nevím, eh, výborného studenta, eh, který, eh, byl strašně šikovný, eh, aktivní. Prostě musím říct, že z něho jako sálala ta zvědavost, eh, a já doufám, že to pro něho bylo přínosem. Eh, pro mě to určitě bylo zase milé setkání s někým, eh, kdo má zájem se něco dozvědět.
Mluvčí 4
A jak vnímáš přínos České manažerské asociace pro veřejnost v České republice? Jak může napomoci vlastně i té odborné veřejnosti, nebo co bys nám doporučil, že bychom mohli ještě přinést nového, co nás nenapadlo?
Mluvčí 3
Tak už to tady možná dneska padlo, samozřejmě asi logické je, eh, jako předávat si ty zkušenosti, znalosti, eh, mezi mezi těmi, kteří třeba se dostali na na na do špiček toho managementu, k těm, kteří tam třeba se dostanou. Tak to je určitě jedna, ale, eh, za mě, eh, když se dneska podívám na to, jak vypadá obecně komunikace v České republice, tak v převážné většině, eh, i jako nemanažer, eh, vidím většinou, eh, velmi negativní zprávy. Eh, prostě všechno je špatně, eh, jde to spíš k horšímu než k lepšímu, ale tahle soutěž a Česká manažerská asociace ukazuje, jak kvalitní manažeři v České republice jsou a jak pozitivní věci se tady odehrávají a které by měly být daleko více vidět než to, že občas se nám teda něco nedaří. Eh, už jenom tyhle pozitivní zprávy by určitě jako nastartovaly, eh, mnoho pozitivního přemýšlení a víme i pro z makroekonomického pohledu, že často třeba nákupní chování nebo nebo investiční chování je ovlivněno tou náladou. Pokud si budeme pěstovat jenom tu negativní, tak je to taková i jako spirála nebo vír do do neúspěchu. Já bych byl pro to, abychom spíš jako tím vírem cestovali nahoru než dolů a, eh, Česká manažerská asociace a a i s pomocí z této soutěže, eh, k tomuhle tomu určitě může přispět.
Mluvčí 4
Eh, děkuji, Dalibore, za tvá inspirující slova, za celý inspirující rozhovor a já bych předala slovo Jiřímu.
Mluvčí 1
Tak silnější myšlenkou to asi skončit nemohlo, takže myslím, že se to všechno hezky povedlo. Eh, děkuju, přidávám se k tomu poděkování a taky děkuju našim milým posluchačům, kteří nám věnovali pozornost a já spolu s Olgou se budeme těšit na další milá setkání u mikrofonu s dalšími finalisty soutěže Manažer roku.
Mluvčí 3
Děkuji, Olgo, děkuji, Jirko, za pozvání, pěkný den.
Mluvčí 1
Naše potěšení.
