Psychologie a wellbeing

Rizika, která ještě před několika lety působila pro velkou část společnosti vzdáleně a abstraktně, dnes získávají stále konkrétnější obrysy. Geopolitické tlaky, ekonomická nejistota, společenské napětí, kybernetické a informační hrozby nebo narušení běžně fungujících systémů už nejsou jen tématy strategických dokumentů – stále častěji vstupují do našeho pracovního, rodinného i osobního života. V důsledku této reality vznikl program Strategie osobní bezpečnosti: jako cesta k větší připravenosti, orientaci a odpovědnosti.

Probouzíte se ve dvě ráno s hlavou plnou nedokončených úkolů, zkouškových otázek nebo nadcházejících manažerských rozhodnutí? Hledíte do stropu a s každou přibývající minutou vás pohlcuje stále větší úzkost z toho, jak nezvládnete zítřejší den?

Žijeme v době, která na nás klade obrovské nároky. V Česku bohužel neustále přibývá mladých lidí i dospělých, kteří zažívají úzkosti, osamělost nebo jinou formu psychické nepohody. Možná tu tíhu znáte sami – ten svíravý pocit, kdy se zdá, že je všeho zkrátka příliš. První kontakt s odbornou pomocí přitom často komplikuje strach z odsouzení, tendence naše obtíže bagatelizovat a v neposlední řadě také dlouhé čekací doby způsobené nedostatkem odborníků. Výsledkem bývá pocit, že se nemáme komu svěřit a zůstáváme na své potíže úplně sami.

Mnoho lidí věří, že produktivita spočívá ve vysokém pracovním nasazení. Moderní neurověda ale naznačuje něco jiného: na dlouhodobě vysoký výkon má vliv nejen vynaložené úsilí, ale stejně tak odpočinek a regenerace. Možná je načase přestat zaměňovat odpočinek za slabost.

NEWTON University opět ožila mezinárodním setkáváním. V rámci letošního International Weeku rezonovalo téma psychologického bezpečí. Proč je tento koncept klíčem k inovacím a proč by lídři měli vítat chyby jako cenná data? Odpovídaly Barbora Bělová a Simona Dosedělová.

Je půlnoc. Sedíte u stolu, kafe už dávno vystydlo, skripta leží otevřená přesně tam, kde ležela před třemi hodinami. Během té doby jste stihli uklidit pracovní plochu, odpovědět na zprávy, projít sociální sítě a možná taky 2 díly seriálu na Netflixu. Podle statistik prokrastinuje až 95 % vysokoškolských studentů, což z odkládání povinností dělá téměř univerzální studentský problém. Prokrastinace není jen neškodné lenošení. Jde o komplexní psychologický mechanismus, který může výrazně ovlivnit vaši produktivitu, výkon i psychickou pohodu. Pojďte se podívat na to, co způsobuje prokrastinaci, jak se projevuje a jak s ní pracovat tak, aby vás dlouhodobě neničila.

Znáte to. Zkouškové běží, testy se blíží, hlava ví, že by se měla učit, ale ruce automaticky sahají po mobilu. V tu chvíli nehraje hlavní roli ani tak „síla vůle“, ale to, jak funguje vaše vnitřní a vnější motivace. Když pochopíte, co pohání váš mozek k učení a co ho naopak brzdí, přestane být studium nekonečným bojem a začne být zvládnutelným projektem.

Domácí násilí nezačíná fyzickým útokem, ale nenápadnou ztrátou jistoty, strachem a postupným přebíráním kontroly. Přesto ve společnosti stále přetrvává mýtus, že dokud „neteče krev“, nejde o skutečný problém.

Jméno Mariana Jelínka řada lidí spojuje především s hokejem. Bývalý trenér české hokejové reprezentace, s níž se stal i mistrem světa nebo HC Sparta, má ale daleko širší portfolio než jen trenérství.